Turecko zvažuje, že využije zlaté rezervy k obraně své měny, na kterou negativně doléhá válečný konflikt na Blízkém východě. S odkazem na informované zdroje to dnes uvedla agentura Bloomberg. Turecko mělo na začátku března v rezervách zlato za 135 miliard dolarů (2,9 bilionu Kč) a centrální banka se podle zdrojů chystá rozšířit svůj arzenál nástrojů měnové politiky.
Zdroje uvedly, že centrální banka jednala o možnosti provádět směnu zlata za cizí měny na londýnském trhu. Zdroje si nepřály být jmenovány, protože jednání jsou soukromá. Centrální banka se odmítla k záležitosti vyjádřit.
Turecko patří v posledních deseti letech k zemím, které nakupují značné objemy zlata. Vláda usiluje o snížení expozice vůči aktivům denominovaným v amerických dolarech.
Odhaduje se, že Turecko má zlato zhruba za 30 miliard dolarů uloženo u britské centrální banky. Turecká centrální banka může rozhodnout, že tyto rezervy použije k intervenci na devizovém trhu, aniž by to představovalo nějaký logistický problém, uvedl ekonom banky Chase & Co Fatih Akçelik.
Turecko je zranitelné zejména vůči inflačním šokům a problémům s platební bilancí, pokud by se válka v Íránu protáhla. Turecko musí totiž dovážet téměř všechnu svou ropu a zemní plyn. Úředníci se už teď snaží krotit inflaci, která v únoru dosáhla 31,5?procenta, což patří k nejvyšším hodnotám na světě.
Strategie centrální banky pro snižování inflace se dosud primárně opírala o udržování tzv. reálného zhodnocení liry. To znamená, že měna nesmí oslabovat rychleji, než jaká je měsíční míra inflace. Kvůli masivnímu čerpání rezerv a růstu nákladů na dovoz po začátku války je ale politika stabilní liry mnohem nákladnější na udržení.
Na krizi na Blízkém východě, která zvýšila cenu ropy zhruba ze 70 dolarů na více než 100 dolarů za barel, turecká centrální banka zatím reagovala zejména omezením likvidity, což prodražuje náklady na financování v tureckých lirách. Banky pod kontrolou státu pak intervenují na devizovém trhu.
Centrální banka už prodávala zahraniční dluhopisy denominované v cizích měnách, včetně amerických státních dluhopisů. V minulých týdnech podle odhadů lidí obeznámených s transakcemi byly prodány dluhopisy zhruba za 16 miliard dolarů. Ke?konci ledna Turecko drželo americké státní dluhopisy za méně než 17 miliard USD, což je výrazně méně než dosavadní maximum. To je z roku 2015, kdy Turecko drželo americké státní dluhopisy za 82 miliard dolarů.
Naopak zahraniční investoři začali masivně prodávat turecké státní dluhopisy. V týdnu do 13. března se jich zbavovali nejrychlejším tempem v historii, ukázaly údaje centrální banky zveřejněné v pondělí.
Známky napětí se začínají objevovat i na ulici. Obchodníci na istanbulském tržišti Velký bazar tento týden prodávají dolary dráž, než činil mezibankovní kurz, což ukazuje na zvýšenou místní poptávku po tvrdé měně.
Turbulence narušily očekávání ohledně úrokových sazeb v Turecku stejně jako jinde. Obchodníci teď očekávají, že turecká centrální banka v dubnu zvýší základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 38 procent.
Centrální banka na začátku března zastavila financování za nynější úrokovou sazbu stanovenou na 37 procent, místo toho využívá nákladnější okno financování s úrokovou sazbou 40?procent. Turecko má aktuálně zdaleka nejvyšší úrokovou sazbu v Evropě, výrazně vyšší než jinde v evropských zemích je tam i míra inflace.
Turecká lira se dnes odpoledne v Istanbulu prodávala v kurzu 44,35 liry za dolar, vykazovala tak pokles o 0,1 procenta. V letošním roce se její kurz v průměru snižuje přibližně o 0,05?procenta denně. Výrazně oslabovat měna začala koncem roku 2019, kdy se dolar prodával zhruba za 5,90 liry.
