Evropa se dnes v mnohém podobná Japonsku před dvaceti lety. V roce 1990 Japonsko čelilo po desetiletí rostoucích cen aktiv demografickému posunu, kdy došlo k nárůstu počtu důchodců, zatímco počet pracujících zůstal přibližně nezměněn. Pád cen nemovitostí vyústil v nárůst špatných úvěrů a objevily se problémy v bankovním sektoru. Prudce klesly ceny akcií a dlouhodobé výnosy, růst ekonomiky zpomalil. Nakonec se ekonomika začala pohybovat v deflačním prostředí, které neodvrátilo ani kvantitativní uvolňování. To vše v situaci, kdy se většina klíčových rozhodnutí konala za zavřenými dveřmi centrální banky a ministerstva financí.
Otázkou je, zda i Evropa směřuje k deflaci. Pro mnohé je překvapující, že stejně jako v Japonsku se klíčová diskuse odehrává za zavřenými dveřmi v Bruselu a Frankfurtu. Mezi Japonskem a Evropou ale existují významné rozdíly. Japonský jen na počátku ztracené dekády nadále posiloval, kurz eura naopak po krizi oslaboval. Přínos pro evropské exportéry a průmyslovou výrobu byl velký.
Bank of Japan v rané fázi japonské krize pokračovala v utahování politiky. V Evropě naopak došlo k agresivnímu uvolňování. I přes prohlášení Jean-Clauda Tricheta, že je třeba utahovat, jsou nyní monetární podmínky v Evropě nejvíce uvolněné na světě. Japonsko nakonec začalo snižovat sazby a na počátku nového tisíciletí přikročilo ke kvantitativnímu uvolňování, ale tento obrat přišel až po několika letech krize a až poté, co se ekonomiky pevně zmocnila deflace. ECB naopak svou rozvahu významně zvětšila s cílem poskytnout ekonomice potřebnou likviditu.
Třetím rozdílem je stav trhu realit. Ceny v Japonsku byly mnohem více nadhodnoceny, než tomu bylo v Evropě. Například ve Španělsku se ceny domů vyšplhaly na úroveň, kdy dosahovaly osminásobku hrubého ročního příjmu. V Japonsku to ale byl osmnáctinásobek. Ceny pozemků tam byly tak vysoko, že v jednu chvíli byla podle některých odhadů hodnota císařského paláce v Tokiu vyšší než hodnota Kalifornie.
A poslední významný rozdíl reprezentují ceny akcií. Ty byly v Japonsku stejně vysoko jako ceny nemovitostí. Poměr cen a zisků se prudce zvýšil a na svém vrcholu v roce 1999 dosahoval hodnoty 80. V Evropě tento poměr u indexu MSCI Europe index během posledních deseti let klesal a nyní je při aplikaci na historické zisky na hodnotě menší než 15.
Pro investory je vždy lákavé hledat paralely s minulostí, ty ale neříkají celý příběh.
Autorem je Stephen Macklow-Smith, výkonný ředitel společnosti Asset Management.