Regulátoři se neúmyslně zasadili o šíření finanční nestability, když investorům vnutili představu o nutnosti bezprostředně reagovat na zprávy o sníženích hodnocení zemí ratingovými institucemi, uvedl Mezinárodní měnový fond. Ve své pololetní zprávě o finanční stabilitě na globálních trzích upozorňuje, že ratingové agentury musejí stanovit přesnější pravidla svých hodnotících kategorií. „Domníváme se, že je třeba pracovat na snížení systémového rizika na globálních finančních trzích,“ řekla ekonomka fondu pro měnový a kapitálový trh Jeanne Gobat.
Ratingové agentury čelily ostré kritice za příliš optimistické hodnocení CDS a dalších aktiv, čímž údajně velkou měrou přispěly ke vzniku bubliny na úvěrovém trhu, která počínaje rokem 2007 vyústila ve finanční krizi. Na pozadí již několik měsíců trvajících obav z možného defaultu některých evropských ekonomik se ratingy hodnotící fiskální zdraví jednotlivých zemí staly ostražitě sledovaným indikátorem trhů. Kreditní ratingy jednotlivých zemí z pera finančních institucí často užívají sami regulátoři jako benchmark při tvorbě pravidel; například souhrn standardů zvaný Basel II určuje výši kapitálových požadavků právě v návaznosti na stanovené ratingové stupně. Podle MMF jde o nepropracovaný mechanismus, který může způsobit řetězovou reakci v podobě výprodejních vln v případě snížení ratingu té které země.
„Politici by se měli snažit odstranit pravidla a regulace, které navazují nákupní nebo prodejní rozhodnutí na pohyby ratingů,“ uvedl MMF. Fond zkoumal praktiky tří největších ratingových institucí – Fitch, Moody’s a Standard & Poor’s – a doporučil jim určovat míru pravděpodobnosti, kterou přiřazují defaultu určité země, raději než jen řadit vlády podle úvěruschopnosti. „Netvrdíme, že úvěrové ratingy jsou špatným nástrojem, ve skutečnosti jsou dobrou věcí, která se ale musí užívat umírněně,“ dodala Laura Kodres, která řídí oddělení analýzy globální stability.
(Zdroj: FT)