(ČTK) - Evropská unie se na summitu dohodla na potřebě zavedení nového mechanismu pro záchranu zemí, které by se dostaly do podobných problémů, jaké v nedávné době postihly silně zadlužené Řecko. O konkrétní podobě tohoto nástroje se ale lídři EU podle českého premiéra Petra Nečase vůbec nebavili.
"Konkrétní podoba tohoto mechanismu v tuto chvíli není známa," podotkl dnes po skončení summitu Nečas. O jednotlivých aspektech se mezi státníky podle něj vůbec nediskutovalo.
Bude nyní na Evropské komisi, aby do prosincového summitu přišla s konkrétními návrhy. Prezident EU Herman Van Rompuy zase má analyzovat, zda a případně jak kvůli tomu bude třeba upravovat primární právo EU, tedy nedávno přijatou lisabonskou smlouvu.
Hodně se hovoří o tom, že by tento mechanismus měl obsahovat mimo jiné možnost řízeného bankrotu zemí eurozóny, které mají vysoké dluhy. Premiér Nečas podotkl, že on by proti takové myšlence nebyl.
Na případném krachu by se měly podle některých návrhů podílet i soukromí investoři, kteří by tak přišli o část svých investic do státních dluhopisů. Německo, které to prosazuje, si od toho slibuje, že by podobný postup odradil spekulanty se státními dluhy.
Zmiňovaný stálý mechanismus by měl navázat na záchranný fond, který eurozóna po bouřlivých jednáních vytvořila v květnu. Do něho země platící evropskou jednotnou měnou přispěly 440 miliardami eur, tedy téměř 11 biliony korun. Existence fondu je ovšem časově omezená do roku 2013. Po této lhůtě by ale podle šéfů států a vlád měl existovat nějaký podobný mechanismus.
Za pozitivní výsledek dvoudenního summitu Nečas označil to, že se podle něj podařilo shodnout na tom, že definitivní rozhodnutí o případné změně smlouvy kvůli vytvoření příslušného mechanismu je zatím odsunuto. Lídři EU se k tomu vrátí v prosinci. Nečas nicméně podotkl, že ani na příštím summitu nemusí být nutně v této věci dosaženo konečného závěru.
"Podařilo se zabránit tomu, že bychom tu podepsali bianko šek," podotkl k jednání český ministerský předseda.
Podle něj je jasné, že čím bude tento mechanismus jednodušší, tím bude jeho přijetí státy EU průchodnější. V případě, že se kvůli tomu bude muset upravovat složitě schvalovaná a jen s velkými problémy ratifikovaná lisabonská smlouva, což se zdá být pravděpodobné, by totiž nemusela proběhnout ratifikace ve všech členských zemích.
Pokud by šlo o drobné úpravy, pak by třeba Irsko, jež smlouvu v prvním referendu ze dvou odmítlo, nemuselo možná lidové hlasování uspořádat. Záviset to bude na tom, zda by došlo k přesunu pravomocí z národních metropolí na EU a o jak velký přesun by šlo.
Pokud by se Evropská unie shodla na úpravě lisabonské smlouvy a znamenalo by to přenesení pravomocí na evropskou úroveň, pak by i Češi o těchto změnách pravděpodobně rozhodovali v referendu, naznačil v Bruselu premiér Nečas. EU se takovýmto změnám, které by vyvolaly polemiku ve vícero státech, ale s velkou pravděpodobností bude chtít vyhnout.