Ekonomika Evropské unie i eurozóny rostla ve 3. čtvrtletí ve srovnání s předchozím čtvrtletím o 0,4 procenta. Zpomalila tak o desetinu procenta více proti očekávanému konsensu Bloomberg z růstu o jedno procento ve 2. čtvrtletí. Data dnes publikoval Eurostat.
Meziročně HDP evropské sedmadvacítky vzrostl o 2,1 procenta a HDP zemí platících evropskou jednotnou měnou o 1,9 procenta. Ve druhém čtvrtletí letošního roku hospodářství EU meziročně vzrostlo dvě procenta a eurozóny o 1,9 procenta.
EU i eurozóna se po dynamickém růstu ve 2. čtvrtletí, kdy předstihla i ekonomiku Spojených států, za USA opět propadla. Americká ekonomika vzrostla ve 3. čtvrtletí o 0,5 procenta a meziročně o 3,1 procenta.
"Tato data jsou více méně očekávána," řekl o výsledcích agentuře Reuters Jürgen Michels ze . "Velké země jsou trochu horší, než se čekalo, a země na periferii jsou zase lepší, než se čekalo," dodal s tím, že údaje Eurostatu ale vykazují velké rozdíly mezi státy unie.
Podobně se vyjádřil i Ralph Solween z , podle něhož se nad očekávání vedlo Německu. "Zajímavé je, co se odehrává na periferii," dodal. Překvapením je prý to, že Portugalsko sužované problémy si stále drží růst i přes úsilí o konsolidaci tamních veřejných financí.
V Německu mezikvartální růst zpomalil na 0,7 procenta, zatímco v předchozím čtvrtletí činil 2,3 procenta. V Řecku naopak statistici zaznamenali propad o 1,1 procenta. V Česku to byl díky navýšení o 1,1 procenta naopak téměř největší růst z celé EU. Ze zemí, u nichž jsou data dostupná, na tom lépe bylo jen Finsko (+ 1,3 procenta). "Oživení eurozóny je stále živé," podotkl Carsten Brzeski z . I on se pozastavil nad rozdíly, které panují mezi různými státy. Z toho by podle něj mohly v budoucnu vzniknout problémy.
Průmyslová produkce v září v eurozóně i v celé Evropské unii klesla. Ve státech platících eurem průmysl meziměsíčně propadl o 0,9 procenta proti růstu očekávanému konsensem Bloomberg o 0,2 % a celé "sedmadvacítce" o 0,5 procenta. V srpnu v eurozóně průmyslová produkce vzrostla po revizi o 1,1 procenta proti původně odhadovanému jednoprocentnímu nárůstu. V EU růst po revizi činil 0,9 procenta proti předchozímu odhadu o 0,8 procenta.
Meziročně se letos v září v eurozóně průmyslová výroba zvýšila o 5,2 procenta a v EU o 5,8 procenta. Největší meziměsíční nárůst hlásí Irsko (+ 7,9 procenta), největší propad naopak Malta (- 5,6 procenta). V ČR růst dosáhl 1,1 procenta. Meziročně jen ve třech zemích statistici zaregistrovali pokles. Nejvíce to bylo o 7,6 procenta v Řecku. Největší meziroční růst připadl Estonsku (+ 31,1 procenta). České republice díky nárůstu o 12,2 procenta patří třetí místo v EU. Meziměsíčně v září například poklesla produkce netrvanlivého zboží o 0,6 procenta v eurozóně a o 0,3 procenta v celé EU. U energií to byl pokles o 0,9 procenta v eurozóně a o 0,7 procenta v EU.
(Zdroj: čtk, Bloomberg)