"S tím, jak postupovala krize v letech 2007 a 2008, jsem byl stále více přesvědčen, že nejde o „černou labuť“, ale o labuť bílou," uvedl v rozhovoru pro The Economist Nassim Taleb. Bylo to podle něho tak, jako kdyby někdo „řídil letadlo a nevěděl, že mohou přijít bouře“. Nyní stále žijeme v „křehkém světě“, ekonomické oživení není jen o růstu.
„Lidé mě považují za někoho, kdo se spoléhá na pravděpodobnosti. Já jsem ale pravý opak. Používám je k tomu, abych ukázal, že se na ně spoléhat nedá,“ uvedl Taleb. Systémy podle něho musí být „organicky odolné“, což například znamená nízké zadlužení, pojištění či sledování tradic, které tu jsou dlouhou dobu. Podle Taleba minulost ukazuje, že lidé, ač nebyli tak technicky pokročilí jako dnes, byli mnohem moudřejší a věděli, „jak se rozhodovat v prostředí nejistoty“. K tomu jim pomohla také větší pokora. „Domnívám se, že se k tomu opět dostaneme. Nevěřím ale na kázání, věřím na to, že se tam dostaneme destrukcí současného systému,“ uvedl Taleb.
Zároveň zmínil, že namísto křehkých systémů by měl přijít systém „anti-křehký“. Tím podle svých slov nemyslí systém odolný, ale systém, který je opakem křehkého – tedy ten, který těží z pohrom a krizí a díky nim se vyvíjí. „Pokud budete tvořit systémy odshora dolů, budou křehké. Pokud je necháte, aby se vytvořily zdola nahoru, budou anti-křehké. Tak funguje příroda a evoluce,“ uvedl Taleb. Podle něho se nyní jen snažíme, aby svět vypadal jako naše modely. Je to ale, jako kdybychom měli jednu velikost postele a vysokým lidem řezali nohy a malým je natahovali, aby postel měla tu správnou velikost.
Spojené státy potřebují „někoho jako je Cameron“, tedy někoho, kdo by snižoval deficity. Atmosféra ve Spojených státech to však neumožňuje, což je odrazem síly a vůle lobistů, míní Taleb. Podle něho je nutné si co nejméně půjčovat, namísto toho vydávat akcie či podnikat s partnery. Vedle bonusů by měly být zavedeny i malusy, takže vedení bude zodpovědné za svá rozhodnutí; „pak můžete být posedlí svými modely,“ mnoho škody nenadělají, uzavřel Taleb.
(Zdroj: The Economist)