Podstatou krize je, že „jsme se rozhodli připsat ztráty bankovního sektoru na vrub celé společnosti,“ uvádí Nouriel Roubni k aktuální diskuzi o irských financích. „Nyní tu máme obrovský nárůst veřejného dluhu ze 7 na 100 % HDP. A brzy to bude 120 procent – tam už směřuje Řecko,“ uvedl Nouriel Roubini, který soustavně upozorňuje na neudržitelnost fiskální situace v eurozóně.
Nadměrné intervence podle Roubiniho jen zvětšily rozsah problémů spojených s rozpočty vlád, které zachraňují instituce jako je Mezinárodní měnový fond a Evropská unie. Roubini upozorňuje, že v určitém bodě dojde k nutnosti restrukturalizovat, protože vlády nemohou banky do nekonečna zachraňovat; mohlo by se pak stát, že je to vláda, která je nesolventní. „Nikdo z Marsu ani Měsíce pak nepřijde zachraňovat MMF nebo eurozónu,“ dodal sarkasticky.
Za hlavní problém označuje analytik všeobecnou neochotu vlád provádět tvrdá úsporná opatření. Podívejme se na Francii – Sarkozy, když se dostal k moci, sliboval provedení spousty reforem. To neudělal a v obavě z neúspěchu ve volbách bude reformy opět odkládat.“ Před Francií přitom podle Roubiniho stojí řada výzev ve fiskální oblasti. „Trhy si jako prvních všimly Řecka, Irska a Portugalska. Přitom Francie nevypadá o mnoho lépe než periferní země.“
Dominový efekt fiskální krize ale nejprve postihne Portugalsko, které má vážné dluhové problémy – ztratí přístup na trhy, což znamená, že bude stejně jako Irsko potřebovat externí pomoc, varuje ekonom. Roubini ve svém výčtu nevynechal Španělsko, které označil za „skutečnou noční můru“. Tato země je podle něj natolik velká, co do rozlohy i velikosti dluhu, aby ji Evropská unie mohla ze svých prostředků v případě nutnosti zachránit.
(Zdroj: CNBC)