Evropa se tento víkend pokusila nastolit jemnou rovnováhu. Zavázala se k poskytnutí záchranných úvěrů na podporu likvidity, což je přístup, který viditelně ztratil schopnost zabránit problémům na její periferii. Také se ale pohnula směrem k dlouhodobému přístupu, který řeší problém solvence, ačkoliv zároveň s sebou nese také velké riziko vedlejších škod.
Nový balíček likvidity mnoho neudělá ani s příliš velkým dluhem Irska, ani s úrokovým nákladem tohoto dluhu. Namísto toho se zaměřuje na získání stability na trhu, což by mělo irské vládě umožnit implementaci nedávno ohlášeného plánu úspor. Irsko dostane 67,5 miliard eur na rekapitalizaci bank a financování státní rozvahy. Průměrná úroková sazba spojená s touto pomocí činí 5,8 %, což není levné, ale je to podstatně méně, než kolik požaduje trh. Pravidla hry se tedy s tímto balíčkem nemění. Snižuje riziko nákazy dalších zemí na okraji Evropy až do doby, kdy bude vytvořen rámec pro řešení problémů zadlužených států. Výrazné zlepšení výhledu růstu a zaměstnanosti Irska ale nepřinese.
Sousední země vědí, že se získává čas na formulaci mechanismu pro snížení vládního dluhu, který by měl fungovat od roku 2013. Ten by zvětšil množství alternativ pro řešení budoucích krizí a poskytl by politicky přijatelnější způsob nesení nákladů s krizemi spojenými. I kdyby ale plán představený během tohoto víkendu fungoval, musí být splněno několik podmínek.
Irsko musí být schopno implementovat svůj nový ambiciózní program změny. A musí to udělat způsobem, při kterém ponesou velkou část nákladů daňoví poplatníci, zatímco věřitelé ne. Ti musí rychle ukázat, že s plánem souhlasí a mají důvěru v to, že nebude uspíšen příchod doby, kdy budou náklady nést i věřitelé. A poskytnutí likvidity ze strany EU a MMF musí zabránit nákaze dalších zemí na periferii.
Evropě trvalo, než rozpoznala hloubku problému, nyní jí dochází, že podpora likvidity možná nebude stačit. Místo něj se začíná snažit o střednědobé řešení likvidity i solvence. Je pochopitelné, že chce, aby proběhlo organizovaně a během relativně dlouhé doby. Kráčí tak ale po úzké hranici. Každé uklouznutí povede ke změnám rychlejším a méně organizovaným, než by si evropští představitelé přáli.
Autorem článku je Mohamed El-Erian.
(Zdroj: FT)