Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Čína a Západ: Kdy se pokojný vzestup změní v otevřenou konfrontaci?

Čína a Západ: Kdy se pokojný vzestup změní v otevřenou konfrontaci?

9.12.2010 17:52
Autor: Václav Trejbal, Patria Online

„Kdo je váš nepřítel?“ otázal se letos v létě kdosi z delegace amerických akademiků Wanga Jisiho, děkana fakulty mezinárodních vztahů na univerzitě v Pekingu. Na moment se rozhostilo hrobové ticho, Wang chvíli váhal, pak se podíval na hosty a odpověděl: „Většina Číňanů by řekla, že nepřítelem jsou Spojené státy.“Poměrně upřímná odpověď, i když na relativně svobodné akademické půdě, názorně odráží měnící se postoj Číny vůči zbytku světa i její vnímání sebe samé, své síly, potenciálu a snad i slabosti druhých.

Tento proces postupuje pomalu. Když se svět začal obávat rostoucího vlivu Země středu, zaměnili čínští představitelé, ve snaze uklidnit obavy, dříve používaný univerzální slogan „mírumilovný vzestup“ (peaceful rise) za mdlý výraz „harmonický svět“ (harmonious world). Nynější ostrý přístup k teritoriálním sporům s Japonskem, Jižní Koreou, nebo i neústupnost v otázce podhodnoceného kurzu měny však u mnohých pozorovatelů vyvolává znepokojení. Otázkou je, proč čínské vedení opouští cestu, která se dříve osvědčila a přinesla zemi blahobyt a prosperitu.

Důvody mohou být dva. Jednak ten, že země začíná měnit strategii. Někteří čínští komentátoři tvrdí, že teď, když stát nabral na síle a respektu, už nemusí podlézat Americe. Zadruhé se mění sama čínská společnost. Z bezpočetného zástupu ustrkovaných rolníků se vymanila významná vrstva sebevědomé střední třídy, jejíž názory nelze jen tak ignorovat.

Pocit růstu vlastní moci a úpadku Spojených států umocnila finanční krize (tehdejší ministr financí Hank Paulson osobně telefonoval vicepremiérovi Wangovi a žádal o schválení finanční pomoci pro banku Morgan Stanley, která stála jen krajíček od propasti). Z té vyšla Čína s mnohem menšími šrámy, než se na Západě předpokládalo. „Existuje dojem, že Západ potřebuje Čínu víc než Čína Západ,“ popisuje nejmenovaný diplomat atmosféru v Pekingu. Čínské sebevědomí posilují i válečné trampoty Spojených států a jejich spojenců. Čínští analytici tak trochu škodolibě předpokládají, že NATO v Afghánistánu ztroskotá.

„Dříve jsme naši moc skrývali – popírali ji,“ tvrdí čínský akademik. „Avšak s rostoucí silou se tohle jeví stále více nemožné,“ dodává. Mnoho jeho kolegů navrhuje, aby byla iluzorní představa partnerství se Spojenými státy odmítnuta a aby si Čína připustila nevyhnutelnost intenzivního soupeření. Politika expanze čínských společností do celého světa bude toto dilema nadále zostřovat. Již nyní je Čína nejdůležitějším „zákazníkem“ Saudské Arábie i Súdánu. Dováží ropu z Angoly, skupuje řecké přístavy, staví dálnice v Polsku, těží kovy v Afghánistánu. Musí se nutně zajímat o to, co se u nejvýznamnějších obchodních partnerů a dodavatelů (surovinových přívěšků, řekl by někdo) děje a být připravena bránit své zájmy, třeba i silou.

Hlavní čínský zájem, totiž stabilitu a bezpečnost a volnost plavby na klíčových námořních cestách, dosud zajišťovalo 12 bojových skupin amerického námořnictva v čele s letadlovými loděmi. Nyní se Čína snaží rychle vybudovat vlastní loďstvo schopné křižovat světové oceány, které by vlastní obchodní flotile zajistilo ochranu před piráty nebo embargy. To podle mnohých signalizuje nedůvěru ve stávající systém volného světového obchodu i skryté obavy z toho, že Západ si vzestup Číny ve skutečnosti nepřeje.

Na tradiční letní dovolené v letovisku Beidaihe prý čínské vedení debatovalo o tom, jestli se má země odchýlit od strategie vytyčené před 30 lety Teng Saio-pchingem, podle níž má Čína své ambice „skrývat a čekat na příležitost“. Z vlivných stranických periodik, jež mohou odrážet uvažování v nejvyšších patrech, lze usuzovat, že diskuze vyzněly ve smyslu „zatím ne“.

I tento závěr však některé diplomaty v Pekingu zarazil. V devadesátých letech se vedly spory o tom, jestli může Čína se Spojenými státy dlouhodobě spolupracovat. Nyní je jádrem diskuzí otázka kdy začít tlačit.

Situaci výstižně shrnul australský vládní představitel: „Tohle je národ, který si je vědom minulé velikosti, nedávného ponížení, současných úspěchů a budoucí převahy. A to je mocná kombinace.“

(Zdroj: The Economist)


Váš názor
  • Děkuji, pane Trejbal váš článek je dnes jako na zavolanou....
    9.12.2010 19:10

    ....zejména poslední odstavec by měl být povinným čtením pro všechny negativně-ironické šťouraly do čínské tématiky......australané a novozélanďané měli vždy jiný náhled na Čínu, než ostatní kontinenty. Kromě Afriky - tam nebyl názor žádný.Doporučuji všem, co se chtějí vyjadřovat na " théme China " zejména ušpěpačňě - povinně odjet na rok do Číny. Nemám na mysli Peking,Shanghai,Hong Kong a jiné ekonomické zony, ale opravdovou Chinu. Tam lze pochopit a uvědomit si toho obrovského, probouzejícího se draka.
    AMN
    • Re: Děkuji, pane Trejbal váš článek je dnes jako na zavolanou....
      9.12.2010 19:34

      No, nevim nevim... Čína je dnes presentována komunistickým režimem, takže bych nebylo tak hrrrr :-)) Už tu éru velmoci mají za sebou. Mandaríni jsou na vymření díky vůdci Mao ce Tungovi... Horší bude, až každá čínská rodina bude chtít dvě teplá jídla denně. Ne ne, tento národ je sice historický, ale jek je velký, stojí na hliněných nohách. Už nestíhají, protože udělali jednu grandiózní chybu - přistoupili na stejný model konzumu jako západní civilizace. Tento konzum spolehlivě zničí každou civilizaci, nevyjímaje tu, která přeskočí jednu kapitolu "evoluce". Něco jako my. Z komunizmu rovnou do kapitalizmu. Jak jsem nakloněn kapitalizmu, oslům ho nesmíš dát, bo si s ním něvědí poradit :-)))
      Jesse
      • pro jesse
        9.12.2010 22:07

        vis co si myslim? ze komunismus se i pres veskerou snahu diky specifickym "lidskym" vlastnostem vubec nikdy nepodarilo v ramci vetsiho spolecenskeho celku implementovat. tve nakloneni kapitalismu neni zadna ctnost pokud to neni model, kde banky pujcuji bezurocne, jelikoz urok je castka, ktera v okamziku zalozeni pujcky neni v peneznim obehu vubec pritomna a ty musis o tu castku okrast sve blizni, abys ji mohl prinest poslusne jako pejsanek svemu panickovi v bance. kdyz neprineses, tak te vezmou holi pres zada. o vraceny urok se sice rozsiri penezni zasoba, ovsem ty penize se nepripisuji na ucty tech, kteri osobe s pujckou na urok prispeli, at uz to bylo tim, ze si koupili zbozi te osoby, diky cemuz si koupi o to mene chleba nebo nebudou mit na najemne ci si budou muset sami poridit pujcku, cimz se choroba sberu neexistujicich penez snadno siri systemem, anebo jestli penize osoba ziskala neobchodni cinnosti, napr. kradezi s tim, ze okradeny opet bude moc snist mene chleba, nebude mit na najemne nebo si bude muset vzit pujcku, ci pozadat stat o nouzovy provozni rezim. proc nikdo neresi problemy matematickou logikou? to uz bychom davno meli kapitalismus za sebou, namisto toho zkousime, jesi se to opravdu poseje a ono fakt jo! protoze neexistujici prostredky v penezni zasobe se ani nestihaji dosypavat, jelikoz se nevi komu je vlastne pripsat a pripsat je chudym, to je prece ve vysokych kruzich ten nejvetsi nesvar, za ktery se z vysokych kruhu nemilosrdne vyhazuje. tak penize dostavaji vysoke kruhy, ktere nevedi co s nima a tak za ne nakupuji (i)oviny po celem svete a zvedaji jejich ceny, takze si je uz muze dovolit fakt jen malokdo. jednoho dne to bude neprodejne a bude se muset precenit a hodnota investic bude ze dne na den jedna velka 0. jasne, jeste je tu moznos velkeho reetu vsech dluhu. protoze kdyby doslo k resetu dluhu jen urcitych vybranych zemi, mame postarano o brutalni stoletou valku. no ty brdo, neni to lidstvo preplnene inteligenci?
        Azb
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
Nebyla nalezena žádná data