Prezident Donald Trump dnes v 16:00 východního času (ve 22:00 středoevropského času) vystoupí v Růžové zahradě Bílého domu a oznámí cla, která budou pravděpodobně nejrozsáhlejším obchodním omezením USA za více než století. To může narušit celý poválečný globální obchodní systém a přinést s sebou těžko předvídatelná ekonomická rizika. Plány administrativy na zavedení takzvaných recipročních cel nechávají investory, manažery, vládní úředníky a spotřebitele po celém světě v nejistotě, přičemž jejich velikost a rozsah se stále diskutují.
"Navrhovaná reciproční cla Trumpovy administrativy znamenají pro různé lidi různé věci," napsal v nedávné zprávě pro klienty hlavní ekonom Holdings Rob Subbaraman. Přímý přístup by znamenal, že USA budou reagovat na cla, která ostatní země uplatňují na americké zboží, ale "předpokládáme, že kritéria pro americká reciproční cla budou mnohem širší a skutečně obtížněji kvantifikovatelná".
Co je v hledáčku
Trump zatím cíle cel nespecifikoval, ale on a jeho zástupci kritizovali Evropskou unii, Mexiko, Kanadu, Japonsko, Jižní Koreu, Vietnam a Indii za nespravedlivé obchodní praktiky. Na čínské zboží již bylo uvaleno kumulativní clo ve výši 20 %. Podle Bloomberg Economics má na mušce globální obchod za 33 bilionů dolarů a pokles vývozu do USA ze zemí od Brazílie po Čínu o 4 % až 90 %. Průměrné clo USA na všechny země pravděpodobně letos vzroste o 15 procentních bodů, varují ekonomové , což by zvýšilo základní inflaci, oslabilo růst a zvýšilo riziko recese.
Trump uvedl, že jeho takzvaná reciproční cla budou zaměřena na vyrovnání celních a necelních bariér, které obchodní partneři uplatňují na americké firmy, včetně toho, co úředníci považují za nadměrné obchodní přebytky s USA, určité daně a cla na jednotlivé položky, aby tak zajistil „spravedlivý a reciproční obchod".
Cla, cla, cla
Dnešní opatření naváží na předchozí kroky přijaté od Trumpova nástupu do úřadu v lednu letošního roku. Za tu dobu uvalila Trumpova administrativa kumulativní clo ve výši 20 % na veškeré dovážené zboží z Číny a na zboží z Mexika a Kanady platí sazby ve výši 25 %. Dále je tu globální clo ve výši 25 % na dovoz oceli a hliníku. Trump také podepsal prohlášení o zavedení 25% cla na automobily a některé autodíly, které má vstoupit v platnost 3. dubna. Další sektorová cla, například na farmaceutické výrobky, teprve přijdou.
Ekonomický dopad
Analytici se měsíce snaží předpovědět potenciální dopady amorfních cel skrze modelování různých scénářů. Bloomberg Economics uvádí, že scénář maximálních cel by zvýšil průměrné americké celní sazby až o 28 procentních bodů, což by během dvou až tří let způsobilo pokles HDP USA o 4 % a zvýšení cen o téměř 2,5 %. Dopad na obchodní partnery by byl ale vážný za všech scénářů. Na seznamu nejvíce postižených, pokud jde o dopad na export do USA, by mohly být Čína, EU a Indie, i když by to jejich ekonomiky měly zvládnout. Kanada a země v jihovýchodní Asii by pravděpodobně pocítily větší celkový dopad.
Rostou také obavy z americké stagflace, což je situace, kdy je pomalý růst spojen s trvale zvýšeným tlakem na ceny. Existují paralely se stagflací v 70. letech vyvolanou ropným šokem, uvedl Shang-Jin Wei z Columbia Business School v New Yorku a bývalý hlavní ekonom Asijské rozvojové banky: "Obě epizody byly velmi nepříjemným obdobím pro americkou společnost, které způsobily utrpení mnoha domácnostem. Tentokrát riskujeme opakování této nepříjemné zkušenosti kvůli zbytečným a vyhnutelným politickým rozhodnutím." Mnoho však závisí na neznámých faktorech, z nichž mnohé pravděpodobně nebudou v Růžové zahradě zodpovězeny, včetně přesných konečných celních sazeb podle produktu a země, odvety obchodních partnerů a reakce podniků a spotřebitelů.
Oko za oko?
Obchodní partneři zatím přijali různé přístupy. Čína letos na cla reagovala, i když její přirážka byla menší než ta americká a vztahovala se na omezenější soubor amerického zboží. Evropská unie a Kanada okamžitě reagovaly na Trumpova cla na kovy. Mnoho velkých ekonomických mocností se také snažilo vyjednat si výjimky z cel. Země jako Vietnam slíbily nakupovat více amerického zboží, aby více vyrovnaly své přebytky s USA, a snížily tak dovozní cla na řadu produktů.
Dopady na americké akcie
Americké akcie zaznamenaly svůj nejhorší čtvrtletní výkon od roku 2023, i když si zbytek světa zapisoval zisky. Americké státní dluhopisy vzrostly téměř o 3 %, částečně díky rostoucím obavám o růst ekonomiky. Zlato dosáhlo rekordních hodnot, zatímco dolar oslabil. Někteří investoři však tvrdí, že pesimismus je přehnaný a upozorňují na potenciál budoucích obchodních dohod.
Mnoho amerických společností vyjádřilo obavy z nových cel, které jim zvyšují náklady a snižují marže. A neameričtí manažeři musí zvážit, zda alespoň část výroby nepřesunout do USA, aby se vyhnuli clům. "Je jasné, že globální obchodní komunita na to pohlíží s obavami," vzhledem k nedostatku jasnosti a vysokým sázkám spojeným s vyvažováním ekonomiky, která představuje asi čtvrtinu světového HDP, uvedl John Denton, bývalý australský diplomat, který je nyní generálním tajemníkem Mezinárodní obchodní komory.
Zdroj: Bloomberg