Od počátku globální krize se nezaměstnanost ve Španělsku vyšplhala na 20 %, což je dvojnásobek průměru EU. Před krizí se nezaměstnanost nacházela na přibližně stejné úrovni jako ve Francii, tyto země se podobají i co se týče podpory v nezaměstnanosti a v dalších systémových rysech na trhu práce. Nezaměstnanost ve Francii ale vzrostla jen na 10 %.
Jeden z rozdílů mezi trhem práce v těchto dvou zemích představuje fakt, že ve Španělsku jsou mnohem vyšší náklady na propouštění zaměstnanců. Vedle toho má Španělsko mnohem volnější regulaci zaměstnání na dobu určitou. Tyto rozdíly mohou stát až za 45 % rozdílu v nezaměstnanosti ve Francii a ve Španělsku.
Podpora zaměstnání na dobu určitou má na nezaměstnanost nejasný vliv, protože zvyšuje vytváření pracovních míst, i jejich destrukci. Pokud jsou náklady propouštění příliš vysoké, snižují množství pracovních míst na dobu určitou, která se časem mění na pracovní místa na dobu neurčitou. Zaměstnavatelé totiž místo vytváření dlouhodobých pracovních míst zůstávají u obnovování pozic krátkodobých. Výsledkem je, že v takovémto prostředí dochází při recesích k vyššímu růstu nezaměstnanosti.
To je přesně situace Španělska, které po diktatuře Franca zdědilo nepružný trh práce s vysoce chráněnými pracovními pozicemi, nízkými mzdami a neexistujícím kolektivním vyjednáváním. Dva poslední rysy vymizely s příchodem demokracie, první zůstal nezměněn do roku 1984, kdy se rozšířilo používání krátkodobých pracovních kontraktů i na dlouhodobé práce.
Vedle vysoké úrovně ochrany na trhu práce pak k prudkému růstu nezaměstnanosti ve Španělsku přispěla vysoká závislost na stavebnictví. To v roce 2007 představovalo 11,9 % HDP a 13,3 % zaměstnanosti, ve Francii to bylo 6,3 % a 6,9 %. I tato orientace na stavebnictví ale souvisí s rigiditou na trhu práce. Kvůli ní totiž nedocházelo k přesunu pracovní síly do inovativnějších odvětví, protože jejich vyšší riziko vyžaduje vyšší flexibilitu práce. Vysoká úroveň využívání krátkodobých kontraktů naopak vyhovovala malým a středně velkým společnostem ve stavebnictví.
Uvedené je výtahem z „Why have Spanish and French unemployment rates differed so much during the Great Recession?“
(Zdroj: VOX)