Aktualizováno Čínská centrální banka dnes opět nepřímo přitáhla čínskou měnovou politiku, když oznámila, že povinné rezervy pro bankovní instituce vzrostou od 24. února o 50 bazických bodů. Čína začala s hojným využíváním tohoto prostředku k omezování volné likvidity v domácím finančním systému již před více než rokem, od té doby zvyšovala povinné rezervy již osmkrát a analytici čekají, že nepoleví ani ve zbytku letošního roku. Akcie reagovaly na další známku cíleného brzdění čínské ekonomiky poklesem, dolar mírně posílil.
Tvůrce čínské měnové politiky dnes na svých stránkách oznámil, že největší banky v zemi budou od 24. února nuceny držet stranou rekordních 19,5 procent celkových aktiv. Cílem opatření je větší řízení likvidity a „správná kontrola“ poskytování úvěrů, vysvětlovala toto utahování kohoutů měnové politiky již dříve čínská centrální banka. Dosud poslední akcií čínské centrální banky bylo zvýšení sazeb přesně před deseti dny o 25 bazických bodů na 6,06 procenta, které přišlo pouze měsíc a půl po stejně velkém navýšení na konci loňského roku.
Meziroční inflace spotřebitelských cen v Číně podle tři dny starých čísel stoupla v lednu na 4,9 procenta z prosincových 4,6 procenta, což bylo méně, než se čekalo (konsensus +5,3 %). Inflační tlaky v druhé největší světové ekonomice však nadále rostou a projevily se ve výrazném vzestupu jádrové inflace bez cen potravin a v cenách výrobců. Analytici proto předpokládali, že mírné zpomalení růstu CPI neodvrátí čínskou centrální banku od postupného přitvrzování měnové politiky ve snaze stlačit inflaci pod 3% cíl banky.
„Inflační očekávání stále rostou a ve střednědobém časovém horizontu se stávají chronickými,“ varoval v polovině týdne Shen Jianguang, ekonom Mizuho Securities Asia, a poukázal na rostoucí ceny základních surovin a pracovní síly.
(Zdroj: Bloomberg, CNBC, čtk)