Po desetiletí pomáhaly nízké mzdy v Číně udržovat ceny po celém světě na uzdě. Tomu je ale pomalu konec. Dong Tao, hlavní ekonom pro Asii mimo Japonska v , se domnívá, že v roce 2010 dojde k „masivnímu růstu mezd, který změní globální produkční model a inflační výhled pro následujících deset let“. Čína se podle něho přibližuje bodu, kdy bude vyčerpán převis nabídky práce, dojde k růstu její ceny a začne se zvyšovat inflace. Odhaduje, že poptávka po práci začne nabídku převyšovat v roce 2014. Li Wei ze Standard Chartered se domnívá, že se tak možná již stalo a pokud bude růst ekonomiky dosahovat 9 – 10 %, roztočí se mzdová spirála, která „bude po celém světě tlačit ceny a výnosy dluhopisů nahoru“.
Podle odhadů vzrostly v roce 2010 platy zaměstnanců, kteří pracují pro exportní odvětví, o 40 % a v následujících třech letech porostou ročně o 20 – 30 %. To by mělo podpořit domácí poptávku, snížit tlak, který pro domácnosti představují rostoucí ceny potravin, a zdražit exporty, což potěší země, které se bojí záplavy levného čínského zboží. Průměrná měsíční mzda v roce 2009 v Šenzenu na jižním pobřeží dosahovala 235 dolarů, zatímco v Šenjangu na severovýchodě 197 dolarů. To je mnohem méně než 3099 dolarů v Yokohamě, 1220 dolarů v Seoulu a 888 dolarů v Taipei. V Ho Či Minově Městě to bylo 100 dolarů a v Jakartě 148 dolarů. Pokud je minulost vodítkem, pak se rostoucí čínské mzdy a ceny brzy projeví i za hranicemi Číny. Podle dosahovala v posledních deseti letech jádrová inflace v USA zpoždění za inflací v Číně asi dvacet měsíců.
(Zdroj: Businessweek)