Německo dočasně uzavírá jaderné reaktory starší roku 1980, akcie tamních energetik trpí. Šance pro ČEZ?

Kontrakty na dodávku elektřiny na rok 2012 na německé burze pokračují v růstu a akcie německých energetik naopak v dalším poklesu po prohlášení německé kancléřky Angely Merkelové, že země nejméně do provedení podrobných bezpečnostních zkoušek uzavře nejstarší jaderné elektrárny v zemi, které byly uvedeny do provozu před rokem 1980. Jde o celkem sedm reaktorů z celkových 17 v zemi. Podle německého ministra hospodářství Rainera Brüderleho by mělo být uzavření starších jaderných elektráren dočasné a nebude mít dopad na dodávky elektrického proudu v Německu. Elektrárny zůstanou uzavřeny nejméně po dobu platnosti tříměsíčního moratoria na prodloužení životnosti jaderných zdrojů v Německu (schváleného loni), během kterého komise prověří bezpečnost všech jaderných zdrojů v zemi. Vedle sedmi starších zařízení nebude do sítě znovu připojena ani problémová severoněmecká elektrárna Krümmel. Do poloviny roku tak bude Německo získávat elektřinu jen z devíti jaderných elektráren. Plánovaných sedm německých jaderných elektráren, které se mají odstavit, má dohromady výkon 7419 MW, což je téměř výkon čtyř Temelínů. Merkelová se s ministerskými předsedy Bádenska-Württemberska, Hesenska, Bavorska, Dolního Saska a Šlesvicka-Holštýnska znovu sejde příští úterý, aby s nimi projednala detaily případných úprav energetické politiky Německa.

V reakci na zprávy od německé vlády pokračují v růstu kontrakty na dodávky elektřiny na německé burze a naopak v poklesu akcie tamních energetik. Kontrakt na dodávku v roce 2012 na německé burze vzrostl po zprávě o dočasném uzavření 7 z celkem 17 německých reaktorů o dalších 1,5 eura či 2,5 procenta až na úroveň 57,35 EUR/MWh, následně mírně korigoval, avšak znovu vystoupal až nad 58 EUR/MWh. Dosaženo tak bylo maximum od loňského 10. května. Tuzemský kontrakt na elektřinu s dodáním v roce 2012 roste o 1,7 procenta, baseload 4Q roste o více jak 5 procent nad 62 EUR/MWh, dodávky pro následující čtvrtletí dokonce o plných 16 procent či bezmála 9 EUR do blízkosti 63 EUR/MWh. Nejvýše od října roku 2008 jsou pod tlakem událostí také ceny zemního plynu na burze ve Velké Británii. Akcie RWE na německé burze obchodují na úrovni 43,30 EUR/akcie při včerejším závěru na 45,64 EUR/akcie (-5,2 %), akcie E.ON pak na hladině 20,80 EUR/akcie při včerejším závěru u 21,90 EUR/akcie (-5,1 %). Index celého německého trhu DAX ztrácel až přes 5 procent, francouzský CAC navazuje poklesem až o 3,7 procenta.

Napětí v oblasti jaderné energetiky, znatelné na akciích energetik i jejich dodavatelů, se projevuje také růstem cen uhlí a emisních povolenek na straně jedné a růstem akcíí energetik provozujících dominantně obnovitelné zdroje energií na straně druhé. Prosincové emisní povolenky poskočily na jejich největší futures burze v Londýně o více jak 5 procent až k 17,50 EUR/mt. Růst je navíc postaven na rekordním objemu 22 mil. t. Nejvýše od října 2008 se dostaly také evropské kontrakty na uhlí s dodáním příští rok do Amsterodamu, Rotterdamu či Antverp. Hned v úvodu dne ceny překročily 128,50 USD/mt, což je růst o další více jak procento. Uhlí i povolenky souvisí se sázkou na energetiku z uhelných elektráren. O desítky procent naopak rostou akcie provozovatelů solárních a dalších obnovitelných zdrojů energie. Conergy si v Německu připisuje růst na 0,84 EUR při včerejším závěru na 0,378 EUR (+122 %), akcie Solarworld rostou až o 32 procent na denní maxima 11,39 EUR/akcie.

Situace rostoucích cen elektřiny by potenciálně mohl využít ČEZ k urychlení předprodeje části neprodané elektřiny na rok 2012 tak, jak to učinil již v době momentálního růst cen elektřiny v lednu v reakci na australské povodně a růst cen kontaktů návazně na růst cen uhlí na světovém trhu. Takový krok bez uvedení podrobných čísel potvrdil obchodní ředitel ČEZ Alan Svoboda. ČEZ má podle dosavadních zveřejněných informací předprodáno na rok 2012 celkem 65 procent elektřiny na průměrné ceně 51,50 EUR/MWh. ČEZ se v průběhu dnešní seance vymanil z úvodních ztrát a aktuálně je nejziskovějším titulem na pražské burze s +2 procenty u 820 Kč, když denní maxima vytyčil až u 825 Kč/akcie. Svá denní minima přitom nalezl až na 790 Kč/akcie.

Merkelová na dnešní tiskové konferenci také oznámila, že dosáhla dohody s francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym o tom, že skupině nejrozvinutějších zemí světa G20 předloží novou iniciativu týkající se bezpečnosti provozu jaderných elektráren. Podle Merkelové by měly být všechny otázky týkající se bezpečnosti německých jaderných elektráren zodpovězeny během doby platnosti moratoria, tedy do poloviny června letošního roku.

V Německu je v provozu 17 jaderných elektráren, které v loňském roce vyrobily 133.012 gigawatthodin elektrické energie. Z jádra tak loni pocházelo asi 27 procent veškeré elektřiny vyprodukované v Německu. Rozmach atomové energetiky Německo zažilo po ropných krizích v 70. letech. Vůbec první jaderný reaktor sloužící výrobě elektřiny spustili vědci z Technické univerzity v Mnichově v roce 1957 v Garchingu. První komerční jaderné elektrárny ve Würgassenu a Stade zahájily provoz v roce 1971, respektive 1972. Nedůvěra vůči jaderné energetice mezi německými politiky i veřejností narostla po vážných nehodách jaderných elektráren v americkém Three Mile Island (1979) a ukrajinského Černobylu (1986). Vlády Helmuta Kohla proto v 80. letech už výstavbu dalších jaderných zdrojů nenavrhly. Poslední německá jaderná elektrárna v Neckarwestheimu byla dokončena v roce 1989. Otázka ústupu od jaderné energetiky se v Německu stala aktuální po nástupu červeno-zelené koalice v říjnu 1998. Zástupci vlády a německého energetického průmyslu podepsali v červnu 2001 dohodu o postupném ukončení provozu jaderných elektráren. Dohoda stanovila, že od začátku roku 2000 mohou německé jaderné zdroje vyrobit už jen 2600 terawatthodin elektrické energie. Při tehdejším výkonu to znamenalo, že v průměru neměla žádná elektrárna překročit stáří 32 let a poslední reaktor měl být odpojen v roce 2021 (případně 2025, pokud by se do lhůty nezapočítávala doba, po kterou zdroj přeruší provoz). Loni v září se vládní koalice křesťanských (CDU/CSU) a svobodných demokratů (FDP) dohodla na prodloužení životnosti jaderných bloků v průměru o 12 let. Životnost sedmi bloků postavených před rokem 1980 měla být prodloužena o osm let, deset novějších zařízení mělo fungovat o 14 let déle. Kontroverzní rozhodnutí prošlo ještě loni na podzim parlamentem.

*plán německé vládní koalice z podzimu 2010

ČR loni vyrobila z jádra zhruba 30 % elektřiny. V celosvětovém srovnání mají nejvíce reaktorů Spojené státy (104), následuje Francie (58) a Japonsko (55). Do první desítky patří dále Rusko (32), Indie (20), Británie (19), Jižní Korea (21), Kanada (18), Německo (17) a Ukrajina (15). V USA přitom jaderné reaktory pokrývají asi jen 20 procent spotřeby elektřiny, v Japonsku 29 procent, v Jižní Koreji 35 procent a v Kanadě jen 15 procent. V současnosti je ve výstavbě 65 jaderných bloků v 16 zemích světa, nejvíce v Číně (27), Rusku (11) a v Indii (5). V Evropě se budují nové reaktory v Bulharsku (Belene), ve Francii (Flamanville), Finsku (Olkiluoto), na Slovensku (Mochovce) a na Ukrajině (Chmelnyckyj).

(Zdroj: Bloomberg, AP, DPA, čtk, mediafax, E.ON, RWE)