Japonská vláda chce mít připravený první mimořádný nouzový rozpočet do konce dubna. Uvedl to dnes japonský ministr financí Jošihiko Noda. Vláda rovněž znovu zváží svůj plán na snížení firemních daní a bude postupovat velmi opatrně v případě nových úvěrů při obstarávání financí na obnovu země po zemětřesení a tsunami.
Materiální škody po zemětřesení a tsunami, které postihly severovýchod země 11. března, by mohly podle odhadů vlády překonat 300 miliard USD (5,2 bilionu Kč). Bude to tak zřejmě doposud nejnákladnější přírodní neštěstí.
Vláda rovněž plánovala v novém fiskálním roce, který začne 1. dubna, snížit daň z příjmu firem o pět procentních bodů. Ministr pro hospodářství a rozpočtovou politiku Kaoru Josano však dodal, že vzhledem k nákladné rekonstrukci bude zřejmě vláda nucena svůj plán pozměnit. Skutečná daňová sazba pro japonské společnosti se nyní pohybuje kolem 40 procent, a je tak mnohem vyšší než ve většině předních průmyslových zemí. Podle odhadů ministerstva financí by snížení daní omezilo daňové příjmy o 430 miliard jenů (91,9 miliardy Kč).
Ekonomové dotazovaní agenturou Reuters tento týden odhadli, že výdaje vlády spojené se zemětřesením budou činit téměř 250 miliard USD. Velikost prvního nouzového rozpočtu by podle nich měla činit 62 miliard USD.
Vláda se musí ještě rozhodnout jak bude financovat záchranné rozpočty, které podle dřívějších vyjádření představitelů vládnoucí koalice mají být nejméně dva. Pro získání financí bude zřejmě nucena využít dalších úvěrů. Japonský veřejný dluh však již nyní přesahuje dvojnásobek ročního výkonu ekonomiky, který činí zhruba pět bilionů USD, a je nejvyšší v celém rozvinutém světě. Tokio se tak obává dalšího zadlužení.
"Nemůžeme jednoduše zvýšit emisi vládních obligací," uvedl Noda s tím, že nouzový rozpočet bude muset vláda vytvořit ve spolupráci s opozicí, jejíž hlasy potřebuje, aby rozpočet prošel v parlamentu. Noda již dříve odmítl myšlenku na zavedení mimořádné daně na financování obnovy země. Nyní rovněž zamítl návrh, aby země pro financování využila část svých devizových rezerv, které činí jeden bilion dolarů, protože tyto peníze jsou podle něj určené na stabilizaci devizových kurzů a případné měnové intervence. Peníze tak zřejmě bude muset Japonsko získat z úspor a úvěrů.
Guvernér centrální banky Masaaki Širakawa přislíbil vládě pomoc. Banka bude i nadále pumpovat do bankovního systému biliony jenů a kupovat vládní obligace na trhu. Úrokové sazby v zemi jsou od loňského října v pásmu nula až 0,1 procenta.