Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Guvernér ČNB Singer: Podstata krize eurozóny?

Guvernér ČNB Singer: Podstata krize eurozóny?

26.05.2011 13:41
Autor: Redakce, Patria.cz

Dluhová krize některých zemí eurozóny nebyla způsobena pouze fiskální nedisciplinovaností členských zemí, ale tím, že stávající eurozóna není optimální měnovou zónou a její instituce jí ani neumožňují k ní konvergovat. Nedojde-li k náhlému zvratu politické situace v zemích „jádra“ eurozóny nebo v Německu, bude krize řešena převážně na úkor fiskálně spořádaných zemí eurozóny a rovněž důvěryhodnosti ECB a její měnové politiky. Přestože toto řešení bude neúměrně drahé ekonomicky, pro elity eurozóny bude politicky méně nákladné, uvedl guvernér České centrální banky Miroslav Singer v prezentaci na téma podstaty současné krize uskupení zemí platících eurem.

Problémy eurozóny mají hlubší kořeny, než jen nezodpovědnou fiskální politiku některých zemí, uvádí Miroslav Singer ve své prezentaci na ČNB. Eurozóna podle něj sice podpořila vzájemný obchod (rovněž ku prospěchu blízkého okolí), ale nepřinesla očekávanou lepší alokaci kapitálu a ten začal proudit do ekonomik, které sice nabídly vyšší úrokový výnos, ale pouze za cenu vyššího rizika. „Toto riziko věřitelé (většinou banky zemí „jádra“ eurozóny) nejprve ignorovali (předpokládali, že bude rizikovějším ekonomikám pomoženo); uvědomili si ho až v krizi a promítli do svých očekávání,“ uvádí guvernér ČNB. Poznamenává, že eurozóna podněcovala přehřívání některých „periferních“ ekonomik a pomalejší růst „jádra“. „Na úkor životní úrovně Němců odplýval kapitál do rizikového státního i soukromého dluhu Irska a jižního křídla eurozóny, Německo si svůj stávající ekonomický úspěch předplatilo,“ uvádí Singer.

Za hlavní problém zemí jako jsou Řecko či Portugalsko považuje jejich nízkou konkurenceschopnost (např. pomalý růst, vysoké primární deficity, deficity zahraničního obchodu a běžného účtu) a nedostatečné strukturální reformy k tomu, aby dokázaly řešit problémy eurozóny, která podle Singera musí zásadně změnit svůj institucionální rámec. Guvernér ČNB na datech Eurostatu dokládá, že v důsledku reforem na trhu práce rostla její cena v Německu dlouhodobě výrazně pomaleji, než v jiných ekonomikách a mezera v konkurenceschopnosti mezi Německem a ostatními zeměmi v minulém desetileté narůstala.

Vývoj dluhu i rozpočtových deficitů v eurozóně se podle guvernéra ČNB začal zhoršovat v roce 2008, avšak ke skutečně prudkému zhoršení došlo v roce 2009. Zatímco zadlužení v procentech HDP se posunulo od úrovně 65 % v roce 2007 na 70 % v roce 2008 a k úrovni 80 % v roce 2009, schodky ve stejném období narostly ze zhruba 1 % HDP na 6 % HDP. V roce 2010 dluh k HDP v uskupení dále narostl k 85 % a loni pouze pět zemí celé Evropské unie plnilo maastrichtská kritéria. Byly to Švédsko a Dánsko stojící mimo eurozónu, dále z jádra eurozóny jen Lucembursko a dále Finsko a nováček a zároveň rekordman v těchto parametrech Estonsko.

Podle guvernéra Singera již před krizí fiskální politiky mnoha zemí představovaly problém a přetížením v průběhu krize se samy staly místo jednoho ze stabilizačních nástrojů zdrojem poruch a vyvolaly další fázi krize. „Krize prohloubila cyklickou složku deficitů, byly poskytnuty prostředky na sanaci bankovního sektoru a podporu reálné ekonomiky, například v podobě šrotovného,“ uvedl Miroslav Singer. Najrazantněji se obě složky projevily v Irsku, kde se sanace bank na rozpočtovém schodku roku 2010 na úrovni 32,4 procenta podílela zhruba ze svou třetin. Singer dále upozornil na úrokové zatížení Řecka vůči HDP, které bylo v roce 2010 s převahou nejvyšší (5,5 %, druhá Itálie 4,4 %, třetí Maďarsko 4,3 %.

Na datech Baclays Capital a MMF Singer upozorňuje na stukturu řeckého vládního dluhu včetně záchranných balíčků. „Více než polovina řeckého dluhu je financována poplatníky z jiných zemí, vezmeme-li v potaz i závazky vůči ECB,“ shrnuje guvernér ČNB. Zhruba ze 30 % je to MMF/EU, 14 % zahraniční banky, 15 % centrální banky, 10 % pojišťovny, 5 % fondy. Podle stejných zdrojů jsou největším věřitelem Řecka domácí finanční instituce (kolem 41 % HDP), ze zahraničí s 2 % následuje Francie.

Podle Miroslava Singera Řecko poskytnutím pomoci získalo prostor pro přijetí fiskálních opatření a strukturálních reforem, EU pak čas na alespoň částečnou eliminaci šíření rizika. „Za obrovský objem 110 miliard eur se však času koupilo jen velmi málo a rozhodující nyní bude, zda úroveň řeckého vládního dluhu udržitelná bude, či nikoliv. Nejnovější vývoj podporuje přesvědčení, že řecký dluh udržitelný není,“ uvádí guvernér ČNB. Připomíná plán a skutečnost parametrů na konci roku 2010: schodek rozpočtu vyšší o pětinu, primární bilance dvojnásobně k HDP, růst rozpočtovým příjmů o ani ne polovinu vytčeného tempa, dluh k HDP o 10 % k HDP nad úrovní cíle 133 % HDP. „Rychle tak roste riziko, že Řecko se blíží bodu, z něhož nebude návratu a restrukturalizace dluhu (bankrot) se stane nevyhnutelnou.

Podle Miroslava Singera u Řecka (a celé eurozóně) nelze použít osvědčené metody řešení dluhu a rizika cestou inflace či adekvátní podoby měnové reformy a bankrot bude do poslední chvíle nemyslitelný. Upozornil, že k restrukturalizaci dluhu již de facto došlo prodloužením splatnosti finanční pomoci ze 3 let na 7,5 roku a snížením úroku na 4,2 % (po jednáních s Irskem). Podle Singera byl v krizi obětován základní princip a to ten, že země se navzájem nezachraňují (a byly vytvořeny záchranné mechanismy).

Z politického pohledu podle Singera dosud realizovaná řešení problémů státních dluhů vyžadovala „pouze“ získat pro úsporný program občany dlužnické země, bude ale třeba získat i voliče a instituce jiných zemí. „Měnové unie se rozpadají kvůli ztrátě politické vůle, ne kvůli nedostatečným ekonomických přínosům,“ uvádí Miroslav Singer. Členství v eurozóně ale podle něho zajišťuje elitám daných zemí získat prostředky, o kterých si mohou obyčejní členové EU nechat jen zdát. Proto není v jejich zájmu opustit eurozónu. Na druhé straně podle něj ani elity nejsou připraveny na případný plán vytvoření silnějšího „deura“ kolem německé ekonomiky.


Váš názor
  • Jestli to nebude odlivem peněz
    26.05.2011 15:36

    do Číny.Příklad ze života,byla malá firma vyráběla ramy na obrazy,loni zkrachovali a propustili zaměstnance/ty ted živí státní podpora/,krach nastal levným dovozem z číny.Pokud se unie nepostara o ochranu svých firem a odliv peněz z eu tak to dopadne do dluhů a špatně,pani v Bruselu to nevidí a ti naši už vůbec nějakou koncepci ,přes ty zlodějny co pořád mají na praci, tak nějak taky nestíhají.
    prorok
    • Re: Jestli to nebude odlivem peněz
      26.05.2011 22:50

      Sama EU zpusobuje nejvetsi odliv penez, chybnou distribuci. V tom vsak problem neni, centralni banky s komercnimi vytvori nove uvery. Problem nastava, kdyz je vice penez nez hodnota zbozi. Firmy krachuji predevsim proto, ze jejich ceny nasavajici vysoke zadeni, ktere narusuje mechanismus tvorby cen na trhu. Krachy firem vytvari prostor pro zvysovani cen u konkurencnich firem, ktere zustavaji na trhu. POkud chteji firmy uspet budou muset bojovat vice o zakazniky a prizpusobovat cenovou politiku kapse zakaznika.
Aktuální komentáře
29.03.2024
11:43Perly týdne: Snižovat váhu technologií? Síla americké ekonomiky a sazby. Japonský trh mimořádný?
8:40Čínská realitní krize se šíří do největších bank. Zatím je 'ještě zvládnutelná'
28.03.2024
17:21Růstové a hodnotové akcie a jeden padesátiletý cyklus
16:53Jaký závěr nás čeká tentokrát? Wall Street v úvodu pouze přešlapuje  
16:06Přehled (ne)obchodování na trzích přes Velikonoce 2024
16:06Čínský výrobce chytrých telefonů Xiaomi vstupuje na trh s elektromobily
15:48Růst americké ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí zpomalil pouze na 3,4 procenta
15:44Tesla už odepsala na akciích 350 miliard dolarů. Očekávání investorů ohledně dalšího vývoje jsou nevalná
13:29Invesco: Významný týden pro měnovou politiku je pro trhy dobrým znamením
12:22Než otevře Wall Street: Snowflake, MillerKnoll, Sprinklr  
11:20Podle guvernéra Fedu by se po posledních datech o ekonomice měla snížení sazeb odložit nebo zredukovat
11:02Investoři se připravují na konec kvartálu, Fed nechce spěchat se snižováním  
9:42Jan Bureš: HDP revidován vzhůru, reálné příjmy domácností rostou a s nimi i útraty
8:55Se snižováním sazeb v USA není kam spěchat, opakuje guvernér Fedu Waller. Futures jsou zelené  
8:52Putin: Rusko nezaútočí na Pobaltí, Polsko či Česko. Jde jen o strašení lidí
8:45Rozbřesk: HDP potvrdí pozitivní obrat v útratách domácností
6:03Britské akcie jsou nyní (historicky) mimořádně levné a Evropa už obchoduje s výrazným diskontem i vůči Japonsku
27.03.2024
21:19Americké indexy posilovaly díky silnému závěru  
18:26Jen kousek od intervence? Akcie a dluhopisy dnes lehce v zeleném  
17:50Pavol Mokoš: Je čas svézt se na vlně růstu, ne chytat dno. A technické cíle pro pražské banky

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Kalendář událostí
ČasUdálost
13:30USA - Jádrový deflátor PCE, y/y
13:30USA - Výdaje na osobní spotřebu, m/m