Aktualizováno Česká národní banka zvažuje zvýšení sazeb, které by navázalo na známky poptávkové inflace, související s oživením tuzemské ekonomiky a domácí poptávky, uvedl v rozhovoru pro Dow Jones guvernér ČNB Miroslav Singer. Takový krok neočekává „bezprostředně“, na druhé straně ale ČNB „diskutuje změnu kurzu z nejnižších úrokových sazeb v Evropě“.
Ekonomický vývoj od posledního měnového jednání podle Miroslava Singera neprošel dramatickou změnou a v bezprostředním horizontu hovoří spíše pro neutrální pohled. „Od posledního rozhodnutí (bankovní rady ČNB) nevidím žádný dramatický vývoj, byť určité odchylky existují například v podobě slabší koruny a eskalující dluhové krize v Evropě, což je hlavní antiinflační riziko, avšak z pohledu celku vybalancované,“ uvedl Singer. „Máme nejnižší sazbu měnové politiky v Evropě a diskutujeme o změně tohoto nastavení,“ uvedl ale také Singer. Klíčová 2T repo sazba je na historickém minimu 0,75 procenta od května 2010, tedy rok.
Podle Singera ČNB pracuje s očekáváním inflace na horizontu měnové politiky velmi blízko 2% cíli. MF ČR očekává v příštím roce růst indexu spotřebitelských cen o 3,2 procenta z 2,1 procenta letos. „Zvyšování sazeb ČNB může přijít dříve proti dosavadnímu očekávání nikoli z důvodu efektů DPH, ale spíše na základě signálů oživení ekonomiky, které probouzí inflační tlaky na straně poptávky,“ uvedl Singer. Inflační tlaky tak podle guvernéra ČNB mohou vyvolat dřívější než očekávané zvýšení sazeb ČNB, počínaje říjnem proti dřívějším úvahám o konci roku 2011.
Tuzemská vláda schválila plán na zvýšení DPH postupně od roku 2012 až do roku 2013 (dolní sazba). Tato změna ještě musí projít parlamentem. „Zvýšení DPH nepředstavuje zdroj dramatických dopadů do inflačních očekávání, ČNB má již scénář DPH zařazen jako alternativní ve svém modelu,“ uvedl guvernér centrální banky.
Singer pro Dow Jones připomněl, že tuzemská ekonomika je tažena exportem a to zejména do Německa, zatímco domácí poptávka dosud spíše stagnovala. Nyní ale ČNB sleduje známky zvýšené investiční aktivity a očekává právě u domácí poptávky postupné oživení. „Růst by měl zintenzivnit v roce 2012,“ uvedl Miroslav Singer.
Singer odmítl zvýšení sazeb Evropskou centrální bankou jako určující pro nastavení měnové politiky ČNB kvůli úrokovém diferenciálu mezi eurozónou a ČR. „Myslím, že zameření na sazby ECB je nadměrné. Je to pro nás jeden z faktorů, avšak nikterak zneklidňující. Sazby ECB nám říkají, co si centrální banky myslí o eurozóně,“ podotkl Singer.
Guvernér vyjádřil potěšení nad tím, že se vláda ujala úkolu snižování rozpočtového schodku. Pravostředý kabinet vzešlý z loňských parlamentních voleb si za hlavní cíl vytyčil boj s rostoucím veřejným dluhem. Deficit rozpočtu by tak měl v roce 2012 poklesnout na 3,5 procenta HDP (čtěte také zde) a v roce následujícím na 2,9 procenta, tedy pod 3% hranici stanovenou v rámci maastrichtských kritérií. Podle Singera může být solidní vývoj fiskální politiky důvodem ke zvýšení ratingového hodnocení ČR. „Vycházíme-li z posledních prohlášení ratingových agentur, s fiskálními reformami mohou být spojena potenciální zvýšení ratingů… Pokud k tomu (zvýšení ratingu ČR) nedojde, nebude to ale pro mne důvod ke zklamání,“ uvedl guvernér.
Singer se v rozhovoru dotkl také problému Řecka, když řekl, že riziko přímé nákazy (ČR) považuje za malé. „Problém řeckého dluhu je obrovský, jedná se o problém konkurenceschopnosti země a všechna jeho řešení budou bolestivá,“ dodal. Na otázku, zda by měl být Řecku umožněn default, či přímo odchod z eurozóny, Singer odpověděl: „Někdy je nešťastný konec lepší, než neštěstí bez konce.“