Ital Lorenzo Bini Smaghi bude muset s největší pravděpodobností rezignovat na svůj post člena Výkonné rady Evropské centrální banky. Jde totiž o nepsanou nutnou podmínku k tomu, aby mohl jeho krajan Mario Draghi nahradit na podzim Francouze Jean-Clauda Tricheta a usednout tak v čele instituce. „Abychom získali podporu Francie pro svého kandidáta Maria Draghi, je třeba dosadit Francouze“ do výkonného orgánu ECB, což přijímáme, prohlásil včera italský premiér Silvio Berlusconi předtím, než oficiálně požádal Bini Smaghiho o rezignaci „ve jménu evropské solidarity a odpovědnosti k evropským institucím a své zemi“. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy tento průběh kvitoval s tím, že Řím bere v této záležitosti za slovo.
Mario Draghi, v současnosti hlava italské centrální banky Banco d´Italia, je zatím jediným kandidátem na guvernéra ECB, na němž se představitelé eurozóny shodli. V případě jeho jmenování do funkce by však dva ze šesti členů řídícího výboru ECB byli z Apeninského poloostrova. Na řešení této „nerovnováhy“ se shodli Berlusconi a Sarkozy již v dubnu s tím, že Bini Smaghi svou rezignací uvolní místo pověřenci ze země galského kohouta a zajistí tak francouzskou podporu italskému kandidátovi na prezidenta instituce. „Jde o nepsané všem dobře známé pravidlo, že mezi šesti členy rady ECB jsou, v zájmu instituce, reprezentovány všechny velké země,“ podotkl Sarkozy. Nezávislost ECB deklaruje Maastrichtská smlouva.
Bini Smaghi, který je členem výboru ECB od roku 2005 a oficiálně má odejít až v roce 2013, odmítl žádost vlády komentovat, předtím však mluvil o nepřijatelnosti vměšování vlád do věcí centrální banky a zejména zpochybňování mandátů jejích členů. Zdroje z ECB agentuře Reuters sdělily, že banka by na jakýkoli útok na svou nezávislost v podobě přílišného tlaku na Bini Smaghiho odchod reagovala právními cestami.
Podle deníku Financial Times přišlo z Paříže do Říma jasné varování, že bez odstoupení italského člena z Výkonné rady ECB by bylo jmenování Draghiho nástupcem Tricheta zdržováno. „Je naprosto nevhodné, aby Francie stavěla záležitost tímto způsobem,“ domnívá se ředitel bruselského Centra pro studia evropské politiky Daniel Gros. „Jedná se o specifický případ, ale ilustruje způsob, jakým politici přemýšlejí o obsazení této funkce a úlohy centrální banky,“ dodává. Potenciální nepřiměřenost postupu naznačil i viceprezident ECB Vitor Constancio, který na začátku června k možné rezignaci Bini Smaghiho podotkl, že podmínky členství ve výkonné radě centrální banky jsou „otázkou zákonnosti“, protože členové jsou jmenováni „na určité období“.
Šéf italské centrální banky Draghi je jediný kandidát na převzetí funkce prezidenta ECB po Jean-Claudu Trichetovi, který končí ve funkci po osmi letech působení koncem října. Předpokládá se, že šéfové 17 zemí eurozóny by měli o jeho následníkovi rozhodnout ještě tento měsíc. Bini Smaghi je pak považován za nejpravděpodobnějšího Draghiho nástupce v čele italské centrální banky. Na tuto funkci však jsou i další kandidáti jako generální ředitel státní pokladny Vittorio Grilli nebo viceguvernér banky Fabrizio Saccomanni.
(Zdroj: Bloomberg, čtk)