Představitelé Číny jsou „zděšeni“ počínáním amerických politiků, kteří do této chvíle nebyli schopni dojít ke shodě na navýšení dluhového limitu. Jde o důvod k tomu, aby Čína omezila nákupy amerického dluhu. Uvedl to Stephen Roach z vedení Asia. Asijská země, která je největším věřitelem USA, podle něj ztrácí důvěru v americkou vládu.
„Debata nad dluhovým stropem a rozpočtovým schodkem, následující takto bezprostředně po hypoteční krizi, je pro Čínu tou poslední kapkou,“ uvedl Roach, na základě poznatků z návštěv v Pekingu, Shanghaji, Hongkongu a dalších čínských center. Cituje například slova nejmenovaného představitele Číny, podle nichž lze pochopit určité zákonitosti politiky, nicméně co předvádí americká vláda, je udivující neukázněnost.
V Číně se šířící obavy z případných důsledků nedodržení časového limitu k navýšení dluhového stropu se odrážejí i v obsahu tamních médií – portál China Securities Journal dnes napsal, že bezvýchodnost situace v USA povede k dlouhodobému oslabení dolaru, k růstu komoditních cen a rozšíření inflačních rizik pro světovou ekonomiku. Bývalý poradce v čínské centrální bance se včera nechal opět slyšet, že je třeba snížit objem dluhopisů americké vlády v čínském portfoliu zahraničních rezerv s tím, že default USA by byl „katastrofální“.
Na pokračující nejistotu ohledně budoucí solventnosti Spojených států reagují i akciové trhy, na nichž včera nervozita zastínila slušné pokračování výsledkové sezóny a americké indexy zaznamenaly 2-3procentní ztrátu. Sněmovna reprezentantů Kongresu by dnes měla hlasovat o pozměněném návrhu republikánského šéfa Sněmovny reprezentantů Johna Boehnera. Ten původní návrh, který byl označen za málo úsporný, přepracoval do podoby, která počítá se zvýšením stropu pro státní dluh ve dvou krocích. Nejprve na půl roku zhruba o bilion dolarů, což by doprovázely zhruba stejně vysoké škrty v průběhu následujících deseti let. O dalších škrtech by se pak jednalo během následujících šesti měsíců. Celkem by měl plán přinést úsporu tří bilionů dolarů. Prezident Obama a další demokraté ale návrh odmítají (shrnutí situace boje o americký dluh naleznete v samostatném článku ZDE).
Pro Čínu je překvapivé, jak si američtí politici dovolí hazardovat s finanční stabilitou země. Dalším faktorem hovořícím pro snížení čínských nákupů amerického dluhu je také sílící domácí spotřeba, která tlačí na snížení přebytku běžného účtu a tedy omezení růstu zahraničních rezerv. Otázkou je, jak si při slábnoucí poptávce z Číny bude Amerika své financování zajišťovat bez toho, aby došlo k rychlému poklesu hodnoty dolaru nebo nárůstu dlouhodobých reálných úrokových sazeb, dodává Roach.
Čína vlastní zhruba 3,2 bilionu dolarů v zahraničních rezervách, z toho téměř třetinu (1,13 bilionu USD) v dluhopisech americké vlády (tzv. Treasuries). Tamní měnový regulátor tento měsíc vzkázal Spojeným státům, aby neopomíjely ochranu zájmů investorů do amerického dluhu. Přes patrnou nervozitu však čínští představitelé věří, že k potřebné dohodě o dluhu nakonec dojde – jak podotkl jeden z poradců centrální banky, v sázce je příliš mnoho.
(Zdroj: Bloomberg, CNBC)