Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Jedeme dál ...

Jedeme dál ...

7.9.2011 18:22

Bolest. Velká inflace. Bolest. Velké uklidnění. Zase bolest. Tak by se dal charakterizovat poválečný vývoj nejen v americké ekonomice. Podívejme se na následující mozaiku. První graf ukazuje růst nominálních výdajů v americké ekonomice, druhý inflaci a třetí nezaměstnanost. Vývoj je rozdělen na několik období. První z nich se dá nazvat „vysoká volatilita“, po ní přichází „vysoká inflace“, „Volckerova změna“, „Velké uklidnění“ a „Bernankeho deprese“ (což mu křivdí, ale držím se názvů v grafu):

00

Zdroj: Joao Marcus Marinho Nunes

Ideální stavem se zdály být „ekonomická nirvána“ mezi koncem 80. let a rokem 2007 – tedy období klesající/nízké inflace a klesající/nízké nezaměstnanosti jdoucí ruku v ruce s malou volatilitou výdajů (rostoucích v průměru o cca 4,5 % ročně). Pokud by tak nepřišlo poslední krizové období, mohli bychom grafy lehce interpretovat tak, že Volckerova perioda bolestivě ukončila dobu našeho ekonomického dospívání, po němž již přišla uvážlivost a stabilita.

Bernankeho deprese ale přišla a je tak jasné, že cyklus se točí dál. Uvedené grafy totiž neukazují celý obrázek - neukazují rostoucí nerovnováhu ve formě rostoucího dluhu domácností a některých sektorů. Idylický vývoj v prvním a následně i dalších grafech byl totiž z velké části umožněn možností „jíst více, než vyprodukuji“. Na ní není nic špatného, pokud ale počítáme s tím, že v budoucnu se to musí obrátit. Tj. že v budoucnu budu muset vyrábět více, než sním. Pokud jsem půjčky projedl (skutečně, či přeneseně například formou nepotřebných (pseudo)investic), je to těžší, než kdybych je investoval.

Z grafů je patrné, že období před a během Volckera bylo bolestivější než situace současná, protože tehdy doprovázela vysoká nezaměstnanost vysokou inflaci. Lék na tuto stagflaci byl relativně jasný – zbavit se inflace. Na výběr v podstatě nebylo, i když asi nikdo nedoufal, že již v první vlně tato politika přinese pokles nezaměstnanosti. Jak se vypořádat se současnou situací je jasné mnohem méně – svým způsobem jsme se dostali do krize ekonomické politiky. Jinými slovy, krize ekonomických kurvítek (viz předchozí elaboráty).

Výše uvedený prostý recept „jíst méně než vyrobím a splácet dluhy“ může totiž být ve světě s nedostatečnou poptávkou neproveditelný. Pro jeho implementaci musí začít jíst více ti, co mi doposud půjčovali. V případě Spojených států je tímto protějškem samozřejmě Čína, která má ale dost problémů na to, aby zprudka měnila svoje „stravovací“ návyky. V případě periferie eurozóny je tímto protějškem zase Německo. Jinak řečeno, ti co půjčovali volají po omezení dluhu, ale zároveň nechtějí více jíst. Dlužníci se tak v horším případě potápí ve spirále klesající produkce a rostoucích dluhů, v lepším případě meditují nad tím, zda by jim nepomohla domácí stimulace.


Váš názor
  •  
    7.9.2011 19:23

    Při pohledu na první dva grafy si pomyslím, že reálný růst výdajů/spotřeby je v dlouhém období v zásadě stabilní (v prvním grafu se odráží druhý jaksi z definice), ať vláda/CB dělá, co děla, ale možná to tak není. V horším případě lze použít slovo "byl".
    Topi
    • Co je to za řešení?
      8.9.2011 8:19

      Řešením přece není, aby ti, kdo jsou stále ještě zadluženi poněkud méně, se zadlužili na tak blbou úroveň jako ti, kdo jsou zadluženi více. Sprábvně poznamenáváte, že jde o krizi (makro)ekonomické politiky, protože ta sama o sobě nemůže nic spasit. Než to ale přijme za svoje většina a než se to projeví v reálné politice, zaplatíme ještě tisíce miliard.
      neugebauer
      • Re: Co je to za řešení?
        8.9.2011 13:13

        Máte pravdu, že jsem extrémně skeptický ohledně makroekonomické stimulace (hlavně monetární). Spíš si myslím, že to způsobila, ale může to být jen moje "ideologická" zaslepenost, protože řada autorů namítne, že: a) růst monetární báze odpovídal růstu reálné ekonomiky (proč pak ale realitní bublina?); b) extrémní uvolnění po roce 2008 zachránilo svět před kolapsem v podobě domino efektu, byla jím vyvážena klesající rychlost obratu peněz v ekonomice, atd. V článku to však není myšleno tak, že by se měla Čína zadlužit, spíše tak, že pokud jedni budou muset splácet "staré dluhy", tak jejich dosavadní spotřebu budou muset nahradit ti, co doposud spořili a půjčovali jim a to svou logiku jistě má. Všichni se bojí nedostatečné agregátní celosvětové poptávky zejména kvůli obavám z přetrvávající nezaměstnanosti a deflační spirály. Ale ve skutečnosti je to strukturální problém (což je, myslím, i Váš názor) a na ten je sypání peněz z helikoptéry krátké. Zjednodušeně: máme tady saturované potřeby bohatých (musíme pro ně vymyslet, co by tak ještě spotřebovávali a mohli by jim to poskytovat ti chudí) a zoufale neuspokojené potřeby chudých, kteří si na ně nemají jak vydělat. Navíc, pokud dojde k zázraku a USA/EU skutečně stabilizují míru svého zadlužení, tak odpadne poptávka po úsporách Číny a to se může přelít do jejich domácí spotřeby, což může pomoci. Protože jde o globální nerovnováhu, bude potřeba jistá míra globální koordinace, ale to je obtížné. Prozatím se všichni starají sami o sebe a chrání svou exportní schopnost ovlivňováním kurzu. Můj názor je, že část řešení pro Řecko (jak velká nevím) může být např. konverze dluhu do daň. prázdnin pro investory. Němci takovýto trade–off mohou udělat a snad i na něm vydělat (aspoň myslím), má to svá rizika (třeba nebudou zrovna vítáni, ale mohou to prodat ...).
        Topi
        •  
          9.9.2011 12:20

          Tak tak. Už několikrát jsem tu naznačovala nutnost strukturální změny hospodářství. Bohatí jsou v Americe babyboomers, kteří teď odcházejí do důchodu a budou si chtít udržet vysokou životní úroveň přes nějaké ty bolístky stáří. Čili pro ty se teď budou šít na míru služby, které jim budou poskytovat ti mladí, na které doposud mířila reklama, kteří už ale na to mít nebudou (i mladí bankéři, kteří dřív živili nejmíň čtyři lidi ve službách, jsou a budou masívně propouštěni...)
          Kalka.
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
Nebyla nalezena žádná data