Aktualizováno Šéf Evropské centrální banky Mario Draghi prolomil dosavadní tabu této instituce a otevřeně diskutoval o scénáři rozpadu eurozóny. V rozhovoru pro dnešní vydání britského listu Financial Times Draghi varoval před vysokými náklady takového vývoje a zklamal ty, kteří očekávali masivní nákupy vládních dluhopisů za peníze ECB.
Podle listu už jen ochota Draghiho diskutovat hypoteticky o scénáři možného rozdělení měnové unie kontrastuje s postojem jeho předchůdce Jeana-Clauda Tricheta, který takovéto debaty vždy odmítal jako "absurdní". Ukazuje to, jak daleko na podzim dluhová krize eurozóny pokročila.
Ve svém prvním rozhovoru pro tisk od svého nástupu do funkce na počátku listopadu Draghi prohlásil, že země, které by eurozónu opustily, by měly ještě větší problémy, než kdyby zůstaly. V situaci prudce zvýšené inflace by stejně musely přistoupit k razantním strukturálním reformám. Draghi předpokládá, že zbývající členové by zřejmě porušili smlouvy o Evropské unii a "nikdo by nevěděl, kam to povede".
K programu nákupů státních dluhopisů, který ECB zahájila loni v květnu a za dobu své existence znamenal investici přes 200 miliard eur, Draghi pouze uvedl, že zůstane opodstatněný, dokud budou vážně poškozeny kanály, skrz které se rozhodnutí o úrokových sazbách projevují v reální ekonomice. Proti možnému rozšiřování této podpory hovoří jeho slova o tom, že ECB má zakázáno financovat vlády.
Draghi opakovaně poukázal na roli vlád v řešení krize. "Měnová politika nemůže dělat všechno," řekl. Program V podstatě tak z vyznění celého rozhovoru vyloučil "kvantitativní uvolňování" měnové politiky, jaké v posledních letech uskutečňovaly centrální banky USA a Británie a jaké je podle některých analytiků jedinou nadějí na zastavení dluhové krize.
Draghi zdůraznil roli, jakou ECB hraje v podpoře likvidity bankovního sektoru. Vyzval však politiky, aby se postavili do čela snah o znovuzískání důvěry investorů ve veřejné finance zajištěním fiskální disciplíny a aby rychle zprovoznili záchranný fond EFSF. ECB se má od ledna stát prostředníkem EFSF na finančních trzích, připomněl Draghi a vyjádřil naději, že po březnovém zhodnocení situace se zdroje fondu zvýší.
Řeč došla i na již dříve ohlášený odchod člena výkonné rady a hlavního ekonoma ECB Jürgena Starka. Draghi pouze uvedl, že zářijové rozhodnutí německého zástupce v ECB bylo důsledkem jeho „osobních důvodů“. Sám Stark však v rozhovoru pro dnešní vydání týdeníku Wirtschaftswoche uvedl, že není spokojen s tím, kam směřuje eurozóna. Proto se prý rozhodl z vedení banky odejít dřív, než mu oficiálně skončí mandát. ECB podle Starka v minulosti udržovala v celé eurozóně inflaci pod kontrolou, což činila změnami úrokových sazeb. Některé vlády ale podle něj tolerovaly příliš vysoké mzdové náklady a neudržitelný růst na realitním trhu. V tom jsou podle něj počátky dnešní dluhové krize.
(Zdroj: Bloomberg, Reuters, Wirtschaftswoche)