Německá kancléřka Angela Merkelová se před pondělním mimořádným summitem Evropské unie postavila k sílícím výzvám na zvýšení záchranných fondů eurozóny opět vyhýbavě. K jejich posílení o víkendu na končícím Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu vyzvala měnovou unii šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová a nejvyšší finanční činitelé USA, Británie a Japonska.
Merkelová na otázku německého nedělníku Bild am Sonntag ohledně "rostoucího tlaku na masivní navýšení" Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) z dosud plánovaných 500 miliard eur přímo neodpověděla. Naznačila jen, že na výši německého rozpočtového deficitu by navýšení ESM žádný vliv nemělo.
"Pokračují jednání o tom, zda splatíme náš příspěvek (do ESM) v jedné, nebo dvou tranších," řekla kancléřka. "Bez ohledu na to se ale kvůli tomu náš deficit nezvýší. Peníze se jen převedou ze spolkového rozpočtu do ESM," dodala.
Zdroje z německé vlády agentuře Reuters sdělily, že Merkelová nevylučuje navýšení ESM, pokud se v příštích měsících krize v eurozóně dál zhorší. Přesvědčit o tom vládní koalici však může jen hrozba katastrofy, dodaly zdroje. Vláda dala najevo, že do března by se o zvýšení ESM žádné diskuse vést neměly.
Lagardeová uvedla, že MMF by mohl zvýšit svou podporu eurozóně, vyzvala však měnovou unii, aby učinila první krok a zesílila svou vlastní "protipožární zeď". "Navršily se už takové tlaky, že nastal čas k řešení. Klíčové je, aby členové eurozóny vybudovali jasnou a jednoduchou protipožární zeď, která může zastavit nákazu a obnovit v eurozóně takovou důvěru, aby jí to umožňovalo plné financování svých potřeb," řekla šéfka MMF.
Šéfové států či vlád zemí Evropské unie budou také dolaďovat definitivní podobu vznikajícího paktu rozpočtové kázně, jehož cílem je v reakci na dluhovou krizi a její dopady zpřísnit rozpočtovou disciplínu. Pakt bude platit pro země eurozóny. Ovšem ostatní státy se k němu mohou také připojit, přičemž jeho ustanovení pro ně začnou platit až s přijetím eura. Pakt, jenž bude mít formu mezivládní smlouvy, počítá mimo jiné s ukotvením takzvaného zlatého pravidla do národních legislativ. To by mělo státy zavázat v podstatě k vyrovnanému či přebytkovému strukturálnímu rozpočtu.
Kromě nové smlouvy se premiéři či prezidenti, mezi nimiž bude i český premiér Petr Nečas, budou bavit i o tom, jak v krizi podpořit zaměstnanost a konkurenceschopnost Evropy. Je otázkou, zda a případně do jaké míry bude na jednání zaznívat rovněž problematika Řecka, které vyjednává se soukromými věřiteli o dobrovolném seškrtání dluhů.
Razantní navýšení ESM označovali v Davosu šéfové financí velkých světových ekonomik za krok, který by zemím G20 mimo eurozónu umožnil zvýšit finanční kapacity MMF pro boj proti dluhové krizi eurozóny.
Americký ministr financí Timothy Geither v pátek apeloval na Evropu, aby se zavázala ke zvýšení své finanční ochrany. Podle bankéřů, kteří se setkání s Geithnerem v Davosu zúčastnili, by Washington rád viděl zvýšení ESM na trojnásobek, tedy 1,5 bilionu eur.
K výzvám vůči eurozóně se připojil britský ministr financí George Osborne, který byl v Davosu jediným evropským ministrem na sobotní panelové diskusi o globálním ekonomickém výhledu pro tento rok. MMF tento týden předpověděl eurozóně pro tento rok návrat do poklesu, který výrazně sníží výkon globální ekonomiky a ohrozí ji recesí. "Země G20 včetně Británie nepřispějí (je zvýšení zdrojů MMF), pokud neuvidí peníze od nich (zemí eurozóny)," konstatoval Osborne.
Podobně se vyslovil i japonský ministr hospodářství Motohisa Furukawa. "Bez zřetelného kroku Evropy nebudou země jako Čína ochotny poskytnout MMF více peněz," řekl.
Lagardeová vyjádřila přesvědčení, že pokud by zdroje MMF vzrostly na úroveň dostatečnou k záchraně velkých ekonomik eurozóny jako Itálie, posílilo by to důvěru investorů natolik, že by se ve skutečnosti tyto peníze použít vůbec nemusely. "Pokud to bude dostatečně velké, pak se to nepoužije. Totéž platí pro pro protipožární zeď eura," řekla šéfka MMF.