Aktualizováno Rekordní ceny pohonných hmot sníží poptávku. U benzinu by se pokles spotřeby mohl pohybovat kolem osmi procent, u nafty o tři až pět procent. Uvedl to Václav Loula z České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO).
Snížení spotřeby by podle prodejců pohonných hmot nemělo být razantnější proti každoročnímu průměru. Ceny rostly také loni a spotřeba nakonec klesla jen u benzinu, a to o zhruba tři až pět procent. Spotřeba nafty stagnovala či mírně rostla, vyplývá z údajů prodejců.
Nafta za loňský rok zdražila o zhruba tři koruny za litr, několik měsíců byla dokonce dražší než benzin. "Vyšší spotřeba nafty v loňském roce souvisela s oživením průmyslové výroby a nákladní dopravy," řekl ČTK předseda Společenství čerpacích stanic Ivan Indráček.
Od začátku letošního roku zdražila nafta o více než korunu na téměř 37 korun za litr. Výrazněji rostla cena u benzinu Natural 95, a to o téměř 2,50 Kč na více než 37,20 Kč/l.
Spotřeba benzinu klesá pravidelně již od roku 2005. Podle prodejců je za tím zejména přechod mnohých řidičů k dieselovým motorům. Nové modely vozů se také vyznačují mnohem nižší spotřebou paliv. "Letos budou mít na výdaje domácností také vliv vyšší ceny energií, potravin a podobně. Proto se dá očekávat snížení výdajů za benzinová paliva," řekl Loula.
"Samozřejmě se najdou lidé, kteří budou kvůli vysokým cenám jezdit méně," dodal Indráček. Pokles spotřeby pohonných hmot by se letos podle něj mohl pohybovat kolem pěti procent. Těžko se však spotřeba sníží o deset či více procent. Snížení spotřeby nafty letos podle expertů bude souviset zejména s menším růstem ekonomiky než loni.
Otázkou zůstává, do jaké míry mohou ceny pohonných hmot kvůli drahé ropě a slabé koruně dál růst. Někteří analytici upozorňují, že by ceny mohly dosáhnout 40 Kč/l v případě, že by se Írán stal terčem vojenského útoku. "Nevěřím, že USA na Írán zaútočí, ale je pravda, že toto téma nabírá v médiích na intenzitě. Spekulanti na burzách proto nakupují a ceny ropy rostou," poznamenal Indráček.
Marže obchodníků tvoří z celkové ceny zhruba pět procent. V Německu se ale politici rozhodli řešit vysoké ceny pohonných hmot takzvanou cenovou brzdou. Ta má dovolit výrobcům pohonných hmot a čerpacím stanicím zvyšovat cenu jen jednou denně, a budou ji povinně muset předem zveřejnit.