V minulé prezidentské kampani Barack Obama svému předchůdci vyčítal pokles mezd americké střední třídy. Uplynuly čtyři roky a současná prezidentská administrativa trend rozvírání příjmových nůžek zastavit nedokázala. Právě naopak: střední střída je na tom ještě hůř než před recesí.
Hospodářské oživení započaté v létě roku 2009 vytvořilo jen málo středně kvalifikovaných pracovních míst, na nichž závisí příjmy většiny americké populace. I zaměstnaní Američané tak mají často hlouběji do kapsy.
Zhoršování postavení střední třídy, kterou někteří ekonomové definují jak skupinu prostředních 60 % v příjmové pyramidě, má na svědomí řada trendů, jejichž původ sahá desítky let nazpět. Nejčastěji citovanými jsou konkurence levnější pracovní síly v zahraničí a technologický pokrok umožňující továrnám a kancelářím vyprodukovat více s menším vkladem faktoru práce.
Obama přišel v roce 2008 s nelichotivou statistikou, podle níž mediánový příjem domácností tvořených lidmi mladšími 65 let za prvních sedm let minulé dekády klesl o 2000 dolarů (po očištění o inflaci). Reálný mediánový příjem všech amerických domácností od Obamova nástupu ale také klesl, dokonce o 4300 dolarů.
Ani s protěžováním bohatších, tak často vytýkaném Georgi Bushovi mladšímu, si nynější americký prezident neporadil. Analýza Emmanuela Saeze z University of California ukazuje, že 1 % nejmovitějších občanů získalo 93 % veškerého na hlavu přepočteného reálného růstu příjmů v roce 2010. Průměrný příjem horního procenta po očištění o inflaci v uvedeném roce vzrostl o 105 637 dolarů.
Nezaměstnanost sice klesla z 10 % v říjnu 2009 na nynějších 8,2 %, ale struktura nově vytvořených pracovních míst není pro střední třídu příliš příznivá. Z výzkumu ekonomů Nira Jaimoviche a Henryho Siu vyplývá, že celých 95 % během recese zaniklých pozic se soustředilo do středně kvalifikovaného pásma obývaného nejčastěji kancelářskými pracovníky, bankovními úředníky nebo nejrůznějšími techniky. Nová místa vznikla v odvětvích vyžadujících vysokou kvalifikaci (vývoj softwaru, kosmický průmysl, pokročilé materiály), nebo naopak v odvětvích s nulovou náročností na vzdělání uchazečů (pásová výroba).
Za posledních pět let tak v Americe počet lidí pracujících na kancelářských pozicích klesl o 3,2 milionu. V dopravě, dalším odvětví typickém pro středně placené pozice, se počet zaměstnaných snížil o 1,2 milionu. U manažerských pozic zato ve stejném horizontu došlo k růstu o 2 miliony, u nejhůře kvalifikovaných pozic se počet zvýšil o 1,5 milionu.
Většina ekonomů se shodne, že trend úpadku střední třídy se bude v následujících letech prohlubovat, ať už bude v Bílém domě sedět republikán či demokrat. Roboti budou stále víc nahrazovat tovární dělníky, automaty na letištích vytlačovat stewardky na check-inu, komplexní výpočetní software učiní práci armády účetních nadbytečnou. „A to je teprve začátek. Příštích deset let bude ještě revolučnějších,“ tvrdí Erik Brynjolfsson z centra pro digitální byznys na MIT.
Statistika dává podobným předpovědím velkou šanci. Oproti roku lednu 2008 je ve Spojených státech o 5,2 milionu méně zaměstnaných, a přesto americká ekonomika produkuje víc zboží a služeb než před čtyřmi lety.
(Zdroj: The Economist, Bloomberg)