Spojené státy vyhlásily sankce proti společnosti National Iranian Tanker Co. (NITC) a dalším íránským subjektům považovaným za nastrčené firmy vyvážející potají íránskou ropu. Jedná se o zatím poslední krok v tažení Západu, které má za účel íránské vedoucí představitele donutit vzdát se podezřelých aktivit spojených s jaderným programem země.
Americké ministerstvo financí včera ohlásilo zmrazení aktiv provozovatele tankerů NITC a zablokování jeho transakcí v americkém finančním systému. Společnost, která dříve působila jako dcera státní ropné korporace, než byla před 12 lety oficiálně zprivatizována, je podle ministerstva stále ovládána íránskou vládou.
Ropa se po oznámení vydala vzhůru; severomořský Brent se poprvé po několika týdnech výrazněji vzdálil od mety 100 USD za barel a nyní obchoduje nad 102 USD za barel. Na komoditní burze v New Yorku cena lehké americké ropy vyrostla na 86,90 USD za barel.
Vývoj ceny ropy Brent od začátku roku (USD/barel)
Krom NITC bylo označeno dalších 27 subjektů napojených na tankerovou společnost a 58 lodí, z nichž některé kvůli vyhnutí se západnímu embargu na íránskou ropu vyměnily vlajky, pod kterými plují. Nové americké sankce nepočítají s postihy pro neamerické společnosti, které s NITC dále obchodují. Záměrem administrativy prezidenta Obamy je poukázat na vazby NITC na íránský stát a odradit rafinerie, obchodníky a přepravce od styku s íránskou ropou, jejíž původ by mohl být záměrně falšován, uvedly zdroje z Bílého domu, které si nepřály být jmenovány.
Írán se pokouší vyhnout se sankcím a využívá při tom pestré palety nástrojů: nastrčených firem, přemalovávání lodí, převlékání jejich vlajek nebo vypínání lokalizačních zařízení. V červnu vyplulo 11 tankerů NITC nově pod vlajkami Tanzanie, 20 dalších je nyní s novými jmény registrováno v polynéském souostrovním ministátě Tuvalu (má 10 000 obyvatel). Americká vláda na obě země tlačí, aby lodě ze svých registrů vymazaly.
Na NITC možná spoléhá řada íránských zákazníků v Asii, kteří se nechtějí dostat do problémů kvůli sankcím EU a USA. Indie, třetí největší odběratel íránské ropy, požádala Teherán, aby dopravu a pojištění dodávek zajistil sám, přičemž stejné služby byly ze strany NITC nabídnuty Jižní Koreji. Ta dříve oznámila, že kvůli sankcím dovoz íránské ropy zastaví.
Evropská unie uvalila embargo na dovoz íránské ropy s plnou platností od začátku července a evropským firmám zakázala pojišťovat tankery převážející íránskou ropu. Unijní zákaz se dotýká společností pojišťujících 95 % světové obchodní flotily. Už několik týdnů také platí americké finanční sankce proti bankovním subjektům vypořádávajícím ropné transakce s íránskou centrální bankou, pokud si ovšem nezajistí výjimku. Tu zatím Spojené státy udělily 20 zemím, včetně Číny nebo třeba ČR.
Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád před dvěma týdny přiznal, že embargo Evropské unie je nejtěžší z dosavadních sankcí proti Íránu. Zisky z ropy tvoří 80 procent z příjmů získaných exportem a víc jak polovinu příjmů státní kasy. Podle americké ministryně zahraničí Hillary Clintonové kvůli embargu íránská vláda přichází čtvrtletně o 8 mld. USD.
Čína, loni největší dovozce íránské ropy, v posledních šesti měsících odběry omezila hlavně kvůli cenovému sporu s íránskými společnostmi. V březnu zaznamenal čínský import 50% meziroční propad, o měsíc později se však podařilo neshody urovnat a Čína odběr opět razantně zvýšila. V květnu pak došlo k 35% meziměsíčnímu nárůstu na 524 tisíc barelů za den, což zhruba odpovídá průměru za celý loňský rok (557 tisíc barelů denně). Podle čínského ministerstva zahraničí jsou dovozy íránské ropy zapříčiněny rozvojovými potřebami ekonomiky a jsou „naprosto legitimní“. Nejmenovaný americký představitel agentuře Bloomberg sdělil, že čínská vláda do budoucna slíbila import omezit. Prozatím se zdá, že Čína pouze využila tlaku Západu na Teherán a jako jediný zbývající významnější zákazník (v květnu odebírala celou třetinu íránského ropného exportu) si na těžařích vynutila cenové ústupky.
(Zdroj: Bloomberg, ČTK, BBC, AP)