Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se ve středu obrátila na Nejvyšší soud USA s žádostí, aby urychleně rozhodl, že prezident má podle federálního práva pravomoc uvalovat rozsáhlé obchodní sankce. Vláda se tak snaží zvrátit verdikt odvolacího soudu, podle něhož byla většina Trumpových cel uvalených na základě zákona o mimořádných pravomocích nezákonná, napsala agentura AP.
Trump podle agentury Reuters uvedl, že jeho administrativa by v případě prohry v této kauze musela zrušit obchodní dohody, které uzavřela například s Evropskou unií, Japonskem či Jižní Koreou. Dodal, že by to Spojeným státům způsobilo obrovské škody. "Naše země má šanci stát se opět neuvěřitelně bohatou. Mohla by se také opět stát neuvěřitelně chudou. Pokud v této kauze nezvítězíme, naše země bude velmi trpět," prohlásil. Podle analytiků se Trump svými výroky snaží přesvědčit Nejvyšší soud, že odstranění cel by vyvolalo ekonomický chaos.
Přestože odvolací soud ponechal cla zatím v platnosti, Bílý dům požádal nejvyšší soudní instanci o rychlý zásah prostřednictvím podání, které ve středu večer získala agentura AP. Očekává se, že podání bude formálně zaevidováno dnes.
Odvolací soud v podstatě potvrdil rozhodnutí nižší instance, která cla označila za nezákonná. Žalobu podalo několik států a malých podniků. Tvrdí, že cla způsobují vážné hospodářské škody.
Trumpova administrativa ve svém odvolání uvedla, že rozhodnutí vrhá stín nejistoty na zahraniční jednání, která prezident v posledních pěti měsících vede prostřednictvím cel. Podle ní tím mohou být ohroženy jak již sjednané rámcové dohody, tak další rozhovory.
Podle právníka malých podniků postižených cly Jeffreyho Schwaba z organizace Liberty Justice Center je však sázka vysoká i pro jeho klienty. Nezákonná cla podle něj způsobují malým firmám vážné škody a ohrožují jejich samotnou existenci, a proto doufá v rychlé vyřešení případu.
Cla a jejich nepředvídatelné zavádění otřásla světovými trhy, odcizila Spojeným státům obchodní partnery i spojence a vyvolala obavy z růstu cen a zpomalení hospodářského růstu. Trump však zároveň využil tato opatření jako nástroj nátlaku na Evropskou unii, Japonsko a další země, aby přijaly nové obchodní dohody. Příjmy z cel dosáhly do konce srpna 159 miliard dolarů (3,3 bilionu Kč), což je více než dvojnásobek oproti stejnému období předchozího roku.
Většina soudců amerického federálního odvolacího soudu dospěla k závěru, že zákon o mezinárodních mimořádných hospodářských pravomocích z roku 1977 (IEEPA) nedává Trumpovi možnost převzít pravomoc Kongresu určovat cla. Ústava svěřuje pravomoc uvalovat daně a cla Kongresu, avšak zákonodárci v průběhu desetiletí část této autority přenesli na prezidenta. Trump toho ve své politice výrazně využil. Trump má sice možnost uvalovat cla i podle jiných zákonů, ty ale stanovují přísnější limity pro rychlost a rozsah takových kroků.
Rozhodnutí se týká dvou souborů dovozních cel, která Trump zdůvodnil vyhlášením národní nouze – opatření z února na dovoz z Kanady, Číny a Mexika a cel oznámených v dubnu.
Některá jeho cla, například na dovoz oceli, hliníku či automobilů, rozhodnutí odvolacího soudu nepokrývá. Nevztahuje se ani na cla proti Číně z prvního období Trumpovy vlády, která později ponechal v platnosti i demokratický prezident Joe Biden.
Administrativa rovněž varovala, že pokud by byla cla zrušena, mohlo by to vést k povinnosti vrátit část již vybraných dovozních poplatků, což by znamenalo finanční ztrátu pro státní pokladnu.