Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Podporovat vzdělání nebo trh s bydlením? Odpověď ukazuje Německo a USA

Podporovat vzdělání nebo trh s bydlením? Odpověď ukazuje Německo a USA

29.8.2012 7:58
Autor: Redakce, Patria Online

Před poslední globální krizí byly z hlediska růstu západních ekonomik dominantními zeměmi USA a Německo. V obou zemích byl přitom patrný naprosto rozdílný přístup ohledně výdajů na vzdělání a podpory vlastnictví nemovitostí. Ve Spojených státech byl kladen větší důraz na tuto podporu, zatímco v Německu představovaly prioritu výdaje na vzdělání. První graf ukazuje vývoj cen nemovitostí ve vybraných zemích. Je z něj patrné, jaký měla popsaná rozdílná politika v oblasti bydlení vliv na trh s nemovitostmi. Ve Spojených státech došlo v letech 1994 – 2006 k celkovému růstu cen o 115 %, v Německu ale ve stejném období došlo k nominálnímu poklesu o 4 %. Boom v USA nelze vysvětlit pouze daňovým zvýhodněním hypoték, svou roli ale tento faktor hrál.

p1

Podíl přidané hodnoty výrobního sektoru na HDP v rozvinutých ekonomikách obvykle klesá. Rozdíly ve výši tohoto ukazatele a míře jeho poklesu se však mezi jednotlivými zeměmi velmi liší. V USA představoval tento podíl před krizí ve srovnání s Německem asi polovinu. Během patnácti let před krizí byl tento poměr v Německu stabilní, v USA ovšem prudce klesal, což je patrné z druhého grafu.

p2

Německo se tedy vyhnulo bublině na realitním trhu a dokázalo si udržet sílu výrobního sektoru. Naše analýza přitom ukazuje, že vztah mezi velikostí bubliny na trhu nemovitostí a výší poměru přidané hodnoty ve výrobním sektoru k HDP platí obecně. A zdá se, že politika uplatňovaná v USA nefungovala. Neexistují důkazy, které by potvrzovaly, že podpora bydlení na úkor výdajů na vzdělání snižuje příjmovou nerovnost či chudobu. Krize v letech 2008 a 2009 pak ukázala, jaká jsou rizika spojená s touto politikou.

Existuje několik možných vztahů, které mohou fungovat v rámci rozdílné politiky v oblasti vzdělání a bydlení. Prvním z nich jsou omezení ve fiskální oblasti. Pokud je více než 5 % HDP směrováno na podporu bydlení, vylučuje to vyšší výdaje na vzdělání. Data z USA ale spíše poukazují na horší výsledky v oblasti vzdělávání než na pokles výdajů v této oblasti. Vyšší míra vlastnictví domů může také snižovat motivaci politiků k podpoře vzdělání – rostoucí ceny nemovitostí totiž mohou motivovat zájemce o vzdělání k jeho financování ze soukromých zdrojů. Politici také mohou interpretovat rostoucí míru vlastnictví domů jako indikátor snižující se chudoby a následně se tolik nesnaží o podporu vzdělání.

Politiku USA můžeme charakterizovat jako neefektivní, přesto ale přetrvává. Vedla totiž k rychlým kapitálovým ziskům u těch, kteří domy kupovali, a těžilo z ní i stavebnictví. Pokud by tato politika byla odmítnuta, obě tyto skupiny by realizovaly okamžité ztráty. Přechod k podpoře vzdělání by ale vyvolal jen postupné zlepšení.

Uvedené je výtahem z „Housing or education? Lessons from the US and Germany“, autory jsou Joshua Aizenman a Ilan Noy.

(Zdroj: VOX)


Váš názor
  •  
    29.8.2012 13:24

    Asi mám starou školu. Pro mě je lépe podporovat vzdělání. Mám strach, aby nás nepředhonili Indové , kterým naši občané platí školné . Chytrá hlava vždy vymyslí co dál, hloupá nikoli , ta bude stát před úřadem a bude řvát, že chce peníze.
    Jezdec.
  • Jsem znechucen
    29.8.2012 9:57

    Jak může někdo, kdo absolvoval alespoň dva roky střední školy vyvozovat takové nekorektní závěry? Podpora bydlení měla za následke pouze nemovitostní bublinua subprime crisis. To už snad po čtyřech letech víme. Ale že by podpora vzdělání ve smyslu více peněz pro školy byla příčinou německého růstu, to snad nemůže nikdo myslet vážně! Příčinou zachování vyššího podílu sekundárního sektoru v Německu byl především relativní pokles jednotkových nákladů práce. Zkrátka se podařilo prosadit vědomí, že příliš drahá německá práce by učinila německé výborky neprodejnými na globálním trhu. K čemu vede makroekonomická podpora vzdělání vidíme u nás, kde za chvíli bude mít každý vysokou školu, ale že by existovala korelace s ekonomickým růstem, může tvrdit jen ministr školství a jeho klika na krajských a městských úřadech. Nikdo jiný, kdo se v poslední době vyskytoval na nějaké škole.
    • Re: Jsem znechucen
      29.8.2012 11:07

      Já bych si dovolil tvrdit, že problém nebo výhoda není ani v jednom ani v druhém. Problém je v extrémech. Podpora bydlení (dle mého) nezpůsobila krizi v USA, to způsobil extrém, do kterého byla ta podpora dotažena (subprime kvalita dlužníka versus prime podmínky půjčky). K něčemu takovému může stejně dojít u vzdělání. Pokud zcela každý může získat prostředky na studium, pak bude studovat téměř každý, což zákonitě povede k zoufalé kvalitě výsledného produktu (v průměru) a ty prostředky investované do studia se nikdy nemohou vrátit (ať už jsou to studentské půjčky nebo investice státu). Mluvím o vysokých školách.
      razit
    • Re: Jsem znechucen
      29.8.2012 10:26

      Nesouhlasím, podpora vzdělání u nás vytvořila přinejmenším skupinu univerzálních lidí, kteří se zatím projevují v politice, ale je brzo doba, kdy to bude i v jiných sférách. Zatím doktor dělá ministra průmyslu, chemik ekonomiku na obraně se angažuje bohužel nevím co ten člověk kromě ProMoPra vlastně dělal. Pokud by se náhodou neosvětčíl dělá ve správní radě energetiky, dopravy, zdravotnictví nebo poradce a to už je to druhé stádium. Třetí úspěch podpory vzdělávání vidím v existenci speciálních škol plzeňského typu a je jich hodně. Z nich se pak mohou regrutovat vyšší státní úředníci, pro které se už připravuje zákon o státní službě a nejsou vyloučena, ani diplomatická angažmá. příkladem může být ukázka jiných aktivit ve Vietnamu teď prý jmenovaný působi někde u arabů. Takže troufám si tvrdit, že podpora vzdělávání u nás v mnohém překonává vstah k domům-bydlení v USA.
      Homo
      •  
        29.8.2012 10:32

        Když na nevzdělanost v oboru u ministra zemědělství položil jeden novinář dotaz Bendlovi, kde má kráva rohy, odpověděl pohotově, že na hlavě:-)) Dokázal tak, že svému oboru vůbec nerozumí, protože kráva rohy nenosí :-)) Málem jsem se posral :-))))
        Jesse
        •  
          29.8.2012 11:37

          No až budeme mít ministry, kteří se nenechají nachytat novinářem na hloupé trivialitě, tak potom tady bude zcela jistě ráj na zemi.
          razit
        • budeš se divit
          29.8.2012 11:29

          chytrolíne ale i kráva má rohy, někteří majitelé je ale krávám bolestně řežou.
          tk69
          • Re: budeš se divit
            29.8.2012 11:34

            Tak se ještě podívej bejkovi pod zadní, jestli nemá vemeno :-)))))))))))
            Jesse
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
Nebyla nalezena žádná data