Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek oznámil rezignaci. Ze svého postu odejde k 31. říjnu 2012. Za hlavní důvod k rezignaci označil moment, kdy soud poslal jeho prvního náměstka Vladimíra Šišku do vazby kvůli údajnému podplácení. Šiškův návrat do funkce nevyloučil při jeho případném očištění, se svým nepočítá. "Musím nést politickou odpovědnost," řekl Drábek.
"Nesu politickou odpovědnost. Rozhodnutí soudu je dostatečným důvodem k mé rezignaci, jsem ale pevně přesvědčen, že Vladimír Šiška prokáže svou nevinu," řekl Drábek na tiskové konferenci. "To už není rozhodnutí policie nebo státního zástupce, ale soudu. A já toto rozhodnutí respektuji," řekl Drábek. Po odchodu z funkce se chce věnovat poslanecké práci.
Drábek situaci a svůj krok konzultoval s vedením TOP09 tak, aby strana měla dostatek času zvolit jeho kvalitního nástupce. Reakci premiéra Nečase odmítl blíže komentovat. "S vedením TOP 09 jsme diskutovali zejména o parametrech mého odchodu. Nechtěl jsem odejít ze dne na den, rád bych ministerstvo předal v konsolidovaném stavu. Chci vytvořit dostatečný časový prostor pro to, aby TOP09 mohla zodpovědně vybrat mého nástupce," uvedl Drábek.
Drábek připustil krajské a senátní volby jako určitý faktor ohledně načasování či rychlosti jeho rozhodnutí, vyloučil je ale jako motivaci k samotnému rozhodnutí. V TOP09 chce nadále aktivně působit.
Desátý padlý
Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09) je desátým ministrem, který se v Nečasově kabinetu nedočkal konce volebního období. Výměnu šéfa rezortu za dva a čtvrt roku fungování vlády zažilo už devět rezortů.
Změnu ve svém vedení od jmenování Nečasovy vlády zažily kromě ministerstva práce a sociálních věcí už také rezorty spravedlnosti, životního prostředí, vnitra, zemědělství, průmyslu a obchodu, kultury, školství a na dopravě se střídalo vedení dvakrát.
Prvním ministrem, který musel odejít z vlády, byl na konci roku 2010 šéf ministerstva životního prostředí Pavel Drobil (ODS). V době, kdy vláda vystupovala jako proreformní kabinet a veřejnosti začala představovat klíčové reformy, ho stála místo aféra Státního fondu životního prostředí.
Drobil ohlásil odchod z ministerstva ve středu 15. prosince kvůli kauze, kterou odstartoval deník Mladá fronta Dnes (MfD). List zveřejnil přepisy nahrávek rozhovorů jeho podřízených i jeho samotného. Záznamy pořídil šéf Státního fondu životního prostředí (SFŽP) Libor Michálek, kterého Drobil z funkce odvolal. Nahrávky dokazovaly snahu ministrova poradce Martina Knetiga získat peníze z údajně nadhodnocené zakázky na modernizaci pražské čistírny odpadních vod ve prospěch ministrovy politické kariéry.
Po dalších čtyřech měsících se místa ve vládě vzdal také ministr dopravy Vít Bárta (VV). Rezignoval na začátku dubna, v den, kdy se o něm objevil v novinách text, podle kterého si měl bývalý ředitel bezpečnostní agentury ABL přijít do politiky pro zisk vyššího podílu na veřejných zakázkách. Bártu ale vyšetřuje policie v souvislosti s jinou kauzou, která v dubnu gradovala. Dva bývalí členové VV Jaroslav Škárka a Kristýna Kočí podali na tehdejšího ministra trestní oznámení, Bárta jim měl poskytnout úplatek za loajalitu. Bývalá šéfka poslanců VV Kočí dostala od svého stranického kolegy půl milionu korun, Škárka dostával nejprve desítky tisíc měsíčně, aby ve finále obdržel obálku s částkou 170 tisíc korun. Bárta dodnes tvrdí, že šlo o půjčky.
Vládní angažmá si po Bártovi na dva měsíce otestoval i nestraník Radek Šmerda. Věci veřejné nominovaly Bártova bývalého prvního náměstka do funkce ministra, aby zastával post po dobu, než se Bártovi podaří se očistit. Proces se ale vlekl a navíc se Šmerda ve funkci začínal víc a víc stavět na vlastní nohy, s ochabující vazbou na VV. Šmerdu proto na ministerstvu dopravy vystřídal někdejší volební manažer Věcí veřejných Pavel Dobeš.
Dubnový rozkol v nejmenší koaliční straně a následující vládní krize sestřelily z postu ministra vnitra předsedu VV Radka Johna, za kterého nastoupil nestraník Jan Kubice. John jako vicepremiér fungoval v Nečasově kabinetu ještě další měsíc, aby definitivně skončil 20. května.
Na začátku loňského října personální změny zažilo také ministerstvo zemědělství. Nečas tehdy z funkce odvolal ministra Ivana Fuksu (ODS), údajně kvůli nekompetentnosti. Fuksa tak byl prvním odvolaným ministrem Nečasova kabinetu, předchozí čtyři podali demisi sami. Přestože premiér při odvolávání mluvil například o pochybeních při zadávání ekotendru, ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) se nechal slyšet, že pravým důvodem výměny v čele rezortu byl vnitrostranický boj. Na Fuksovo místo totiž nastoupil někdejší středočeský hejtman Petr Bendl (ODS), ten dlouhodobě patří k okruhu politiků blízkých premiérovi. Ve stejném duchu promluvil sám Fuksa, který společně s poslancem Petrem Tluchořem řekl, že se premiér snaží omezit jejich vliv v ODS.
Další změnou v Nečasově kabinetu byla listopadová výměna ministra průmyslu a obchodu. Dosavadní šéf rezortu Martin Kocourek (ODS) nebyl schopný vysvětlit původ 16 milionů, které přistály na účtu jeho matky. Po nervózní tiskové konferenci, kde vysvětloval, že se peníze snažil ukrýt před svou bývalou manželkou, se 9. listopadu rozhodl podat demisi, kterou premiér přijal. Ve funkci šéfa rezortu ho nahradil šéf jihočeské ODS Martin Kuba.
Na začátku loňského prosince podal rezignaci Jiří Besser. Premiérovi Petru Nečasovi (ODS) svou rezignaci odeslal ve čtvrtek 8. prosince v ranních hodinách. Ministr kultury dva roky po sobě nepřiznal v majetkovém přiznání účast ve společnosti Comoros Group, která koupila přibližně za čtyři miliony korun byt na Floridě. Firmu spoluvlastní za korupci odsouzený podnikatel Pavel Hrách.
V březnu 2012 potom ministerské křeslo opustil šéf rezortu školství Josef Dobeš. Dlouhodobě kritizovaný člen kabinetu svůj odchod odůvodnil tím, že nemůže akceptovat razantní úspory ve svém rezortu, ke kterým ho zavázal kabinet Petra Nečase (ODS). Ministr měl ušetřit částku ve výši 2,5 miliardy korun, kterou navrhl jako sníženou variantu premiér Nečas.
Předposledním "odpadlíkem" Nečasovy vlády se ve středu 27. června 2012 stal Jiří Pospíšil, šéf ministerstva spravedlnosti. I v jeho případě přitom za rozhodnutím Nečase poslat prezidentovi návrh na Pospíšilovo odvolání přitom stály peníze - premiér zdůvodnil konec ministra jeho rozpočtovou nekázní.
Výčet odcházejících ministrů ukončil ve středu 3. října šéf rezortu práce Jaromír Drábek (TOP 09), který rezignuje k poslednímu říjnu. Drábek své křeslo opustí kvůli obvinění svého prvního náměstka a blízkého spolupracovníka Vladimíra Šišky z podplácení. Soud poslal Šišku do vazby. Drábek věří, že se jeho bývalý podřízený obhájí.
Profil - Ministr bez politických zkušeností
Bývalému šéfovi Hospodářské komory Jaromíru Drábkovi připadl v roce 2010 v nové koaliční vládě ODS, TOP 09 a strany Věci veřejné post šéfa ministerstva práce a sociálních věcí. Ve funkci se snažil prosadit heslo, že stát se musí chovat zodpovědně jako rodina nebo firma.
Před nástupem do ministerského úřadu Drábek zkušenosti z vrcholné politiky neměl, v letech 2002 až 2006 vykonával pouze funkci zastupitele města Jablonce nad Nisou. Před vstupem do TOP 09 nebyl ani členem žádné politické strany. Byl ale známou osobou v ekonomickém sektoru a sám tvrdil, že v době, kdy vedl Hospodářskou komoru, měl možnost do politiky nahlédnout, i když jako nestraník.
V Hospodářské komoře působil již v roce 1992 a o deset let později se stal jejím prezidentem. Kromě toho byl v letech 2004 až 2008 členem řídící rady evropského sdružení obchodních komor Eurochambers. Od roku 2007 také začal zastávat post člena předsednictva rozhodčího soudu při Hospodářské komoře.
Drábek spoluinicioval vznik Rady pro rozvoj podnikatelského prostředí v roce 2002 a Hospodářské rady vlády v roce 2005. Stal se členem obou poradních orgánů. V témže roce se stal také členem Národní diskusní skupiny pro daně a členem správní rady Technické univerzity Liberec.
V roce 2008 byl jmenován čestným prezidentem Hospodářské komory a stal se předsedou Národního výboru Mezinárodní obchodní komory v ČR.
Ve funkci ministra, kterým se stal v roce 2010, čelil kritice opozičních stran i části veřejnosti především v souvislosti s problematickým přechodem na nový způsob vyplácení sociálních dávek.
Drábek se narodil v roce 1965 v Jablonci nad Nisou, vystudoval obor technická kybernetika na ČVUT v Praze. Tam také získal doktorát v oboru řídící technika. Je ženatý a má dvě děti.
(Zdroj: ČT, Reuters, čtk, mediafax)