Aktualizováno Řecká vládní koalice se dnes po několikahodinovém jednání dohodla na základní podobě úsporných opatření v objemu zhruba 13,5 miliardy eur pro příští dva roky, která jsou nutnou podmínkou k získání dalších peněz z mezinárodní úvěrové pomoci. Oznámil to dnes řecký ministr financí Jannis Sturnaras, aniž by upřesnil, jakým směrem by se nové škrty měly ubírat. Důvodem tajností mohou být kromě obtížných jednání uvnitř kolace také sociální nepokoje v hlavním městě země.
Dnešní setkání zástupců vládní koalice se zúčastnili premiér Antonis Samaras a vedoucí představitelé dvou menších koaličních stran. "Shodli jsme se na základních bodech," uvedl lídr Demokratické levice Fotis Kuvelis. "Některé otázky zůstávají nevyřešené," dodal. Podobná slova zazněla i od ministra financí. „Máme základní dohodu, která nám poskytuje výchozí bod pro hlubší jednání,“ řekl dnes Sturnaras.
Zatím není jasné, kdy budou zveřejněny podrobnosti o nových úsporných opatřeních. Předpokládá se však, že nová opatření budou zahrnovat další snižování důchodů a mezd a zvýšení věku pro odchod do důchodu na 67 let z nynějších 65 let.
Podle informací agentury DPA by se mělo další jednání koalice uskutečnit příští týden. Po dokončení dohody by měla být úsporná opatření představena inspektorům Evropské komise, Evropské centrální banky (ECB) a Mezinárodního měnového fondu (MMF). Mise trojky jedná v ténách s přestávkami od července a na konci minulého týdne svou návštěvu na několik dní přerušila. Na rozhodnutí těchto inspektorů pak bude záviset, zda Řecko získá dalších 31,5 miliardy eur z úvěrové pomoci. Bez těchto peněz by řecká vláda mohla být nucena vyhlásit státní bankrot.
Zdroje Reuters včera vynesly na povrch zprávu, že mezi představiteli Evropské unie a MMF panují neshody ohledně řešení dluhové krize v Řecku. Informovaly o tom dnes zdroje agentury Reuters. MMF údajně požaduje, aby evropské vlády odpustily Řecku část dluhů. EU dává přednost tomu, aby Řecko dostalo více času na splnění podmínek finanční pomoci.
"Problém není mezi MMF a Aténami, je mezi MMF a EU," uvedl jeden z řeckých představitelů, který si nepřál být jmenován. Jeho názor potvrdily i další zdroje obeznámené s postoji EU a MMF. "Evropa chce více času, aby viděla, co se stane se Španělskem a Itálií," uvedl řecký představitel. "MMF chce, aby Evropa přišla s komplexním řešením problémů již nyní," dodal.
Řecko tento týden požádalo EU a MMF o další dva roky na splnění podmínek pomoci s tím že v případě takovéhoto odkladu potřebovala navíc 13 až 15 miliard eur, které by získala bez pomoci ze strany ostatních evropských zemí.
Atény včera ochromila 24hodinová generální stávka, kterou vyhlásily odbory státních zaměstnanců a také pracovníků v soukromé sféře na protest proti dalším úsporným opatřením vlády. Ukončil ji včera až zásah policie, která proti demonstrantům večer použila slzný plyn a pepřové spreje. Více než 90 procent Řeků se podle průzkumu agentury MRB domnívá, že chystaná úsporná opatření jsou nespravedlivá a poškozují nejchudší část společnosti.
O nelepšících se podmínkách v řecké ekonmice svědčí i fakt, že objem nových úvěrů v Řecku klesly v červenci v meziročním srovnání o 4,5 procenta po červnovém poklesu o čtyři procenta. Byl to nejrychlejší propad úvěrové aktivity od vstupu země do eurozóny v roce 2001, oznámila dnes řecká centrální banka. Úvěry poskytnuté veřejnému sektoru se snížily o 3,3 procenta. Půjčky pro podniky a domácnosti vykázaly propad o 4,9 procenta.
(Zdroj: ČTK, Reuters, Bloomberg, Kathimerini)