Aktualizováno Nejde už jen o přežití eura - dluhová krize eurozóny by mohla zničit celou Evropskou unii, přičemž zodpovědnost za záchranu situace musí převzít Německo, myslí si finanční magnát George Soros. Alternativním scénářem je podle něj odchod Německa ze sedmnáctičlenného spolku platícího eurem.
Prohlubující se problémy periferních ekonomik „tlačí EU do trvalé recese, která vznikla pouze vlastním přičiněním,“ tvrdí Soros, šéf veleúspěšného hedgeového fondu Soros Fund Management, založeného v roce 1969.
„Existuje reálné nebezpečí, že euro zničí Evropskou unii. Uniknout mu lze tak, že Německo přijme větší závazek pomoci nejen sobě, ale i zadluženým zemím, a sehraje tak roli benevolentního hegemona.“
Německo by podle Sorose mělo v Evropě sehrát stejnou roli jako Spojené státy ve svobodném světě po druhé světové válce. K tomu je třeba zavést společné evropské dluhopisy, které v případě úspěchu budou stát „velmi málo“, avšak v opačném případě by mohly Berlín „zruinovat“.
Soros navrhl i druhé možné řešení víc než dva roky se táhnoucí krize: nechat Německo zavést vlastní měnu. „Problém by se rázem vypařil,“ myslí si miliardář, jelikož hodnota eura by poté klesla a výnosy dluhopisů zadlužených zemí by se tomu přizpůsobily.
Řecko, nejvíc zadlužená evropská země, se v květnu 2010 ocitlo na pokraji bankrotu a muselo požádat o pomoc své partnery v Evropské unii a Mezinárodní měnový fond (MMF). Výměnou za pomoc zavádí masivní výdajové škrty, snižuje důchody a mzdy a opakovaně zvyšuje daně, což má negativní dopady na ekonomiku. Řecká vláda předpokládá, že HDP se v letošním roce sníží o 6,5 procenta. V příštím roce počítá s poklesem o 3,8 procenta. MMF odhady považuje za optimistické, sám počítá pro rok 2013 s poklesem řecké ekonomiky o 4,5 %. Šéfka MMF Lagardeová se přiklonila k variantě, aby Řecko na sjednaná opatření s původním cílem roku 2014 dostalo další dva roky navíc, tedy do roku 2016. Německo zatím povolení k tomuto odkladu udělit odmítá.
Pozornost se také stále víc soustřeďuje na Španělsko a jeho předlužené banky a samosprávy. Podle některých zpráv je sice Madrid připraven požádat o pomoc, avšak nyní využívá šanci poskytnutou ve formě intervence Evropské centrální banky na dluhopisovém trhu. Vláda necítí dostatečný tlak, její pozice se zlepšila, a tak se snaží maximálně změkčit podmínky, za kterých by finanční pomoc obdržela.
Právě mylný předpoklad, že státy jsou jako dlužníci bez rizika, je podle Sorose největším problémem rámujícím celou dluhovou krizi. Tento předpoklad by mohly být postaven na pravdivý základ, kdyby byly zavedeny eurobondy. „Ale to je v Německu politicky nepřijatelné,“ dodává finančník.
(Zdroj: Reuters, Bloomberg, CNBC)