Švýcarské hodinky trochu zpomalily

Září letošního roku přerušilo řadu 30 měsíců, kdy export švýcarských hodinek stále meziročně rostl. Došlo k mírnému poklesu o 2,7 procenta. Federace švýcarského hodinářství, která zmíněné číslo zveřejnila, však vzhledem k ostatním okolnostem na trhu nedeklaruje žádné znepokojení a švýcarští hodináři spíše analyzují nárůst, či pokles v jednotlivých kategoriích výrobků. Například ocelové a zlaté hodinky, co do prodejů, stále rostou, ale o ty, co jsou vyrobené z více kovů, není takový zájem... Pokles je ale především připisován ochlazení na dlouhodobě nejzajímavějších trzích v Asii. Tak i Švýcaři poznali zpomalení růstu v tomto regionu a postupně se oživující trh např. v Evropě nestačil zpomalení Asie vykompenzovat. Přece jenom je poznat, že do Asie směřuje více než polovina exportu švýcarských hodinářů.

A v jakých číslech se pohybujeme? Export švýcarských hodinek představuje přibližně 1,7 miliardy švýcarských franků ročně. V průměrném měsíci jako je např. srpen to znamená něco kolem 38 000 zlatých hodinek a okolo 1 milionu ocelových hodinek, které vyrazí ze Švýcarska na světové trhy.

Celý švýcarský hodinářský průmysl však má velkou tradici a poté, co se úspěšně ubránil „digitálním“ hodinkám představuje solidní část švýcarské ekonomiky. I v tomto tradičním sektoru však dochází k významným vývojovým krokům.

Velkou událostí je dokončení nového výrobního areálu na výrobu hodinek značky Rolex. Zde se pod „jednou střechou“, která zabírá 400 000 m2, koncentruje celá výroby do jednoho jediného místa. Doposud přitom byly jednotlivé fáze výroby na různých lokacích a více to odpovídalo konceptu specialistů na jednotlivé komponenty, nebo úkony, tedy tak jak to bylo po dlouhou dobu ve Švýcarsku tradicí. Jednotliví výrobci totiž byli roztroušeni v malých manufakturách a i jednotlivé firmy měli svoji produkci fragmentovanou na větším území.

Nový areál Rolex v městečku Bienne, pokrývá plochu více než 13 fotbalových hřišť, má 4 nadzemní a 3 podzemní patra. Bude do něj koncentrována celá výroba i skladování, jak komponentů, tak i finálních výrobků. Odhaduje se (přesná čísla totiž nejsou veřejná), že se v Rolexu vyrobí asi 2 000 hodinek denně a přibližně 750 000 se jich posléze každý rok prodá. Hodinky obsahují od 200 do 400 různých součástek – záleží na jejich typu.

Přestože švýcarští hodináři jsou celkem imunní vůči módním trendům, je stále možné něco zlepšovat a inovovat. I proto se na letošní již 40. výstavě hodinek v Basileji sešlo rekordních 104 000 návštěvníků.

Přes výše zmíněný pokles v exportu je stále více důvodů k optimismu, co se týče švýcarských hodinek a jejich budoucnosti. Pokud by Vás zajímala investice do akcií spojených se švýcarskými hodinkami tak to není úplně triviální. Jednotlivé brandy, které třeba rádi nosíte, na ruce jsou mnohdy sdruženy pod některým z holdingů, které se specializují na více druhů luxusního zboží. LVMH například zastřešuje značky Tag Heure, Hublot nebo Zenith a společnost Richemont (58,9 CHF, -1,34%) zase vlastní značky Cartier, Jaeger-LeCoutre nebo IWC. Takže máte mnohdy na výběr – akcie, nebo přímo krásné výrobky švýcarských hodinářů, ze kterých se mnohdy stává investice sama o sobě.

Tak mě napadá, za pár týdnů jsou tu vlastně Vánoce...