Inflace může mít různé příčiny, mezi ty hlavní patří následující: Jednotkové náklady práce, ceny ropy, ceny potravin, využití produkčních kapacit a měnové kurzy. Pokud chceme zjistit, který faktor hrál v daném období nevýznamnější roli, může nám pomoci pohled na plovoucí korelace mezi indexem spotřebitelských cen a zmíněnými faktory.
Graf ukazuje vývoj inflace spotřebitelských cen v USA, Velké Británii a Německu. Pod ním jsou tabulky, které ukazují, jaké výše dosahovala v těchto zemích ve vybraných obdobích korelace mezi indexem spotřebitelských cen na straně jedné a jednotkovými náklady práce, cenou ropy, cenami potravin, reálným produktem a měnovým kurzem na straně druhé.
V případě Spojených států je patrné, že inflace je stále méně korelovaná s vývojem jednotkových nákladů práce, roste naopak korelace s cenami ropy. Malá je korelace s cenami potravin a s měnovým kurzem. Situace ve Velké Británii je podobná v tom smyslu, že klesá korelace s náklady práce, roste naopak korelace s cenami ropy a dokonce i s cenami potravin. U Německa pak vidíme korelaci pouze v případě cen ropy a cen potravin, tato korelace navíc v čase roste. Jestliže provedeme stejnou analýzu u Francie, Španělska a Itálie, výsledky se podobají.
Celkově tak vidíme, že co se týče inflace, význam jednotkových nákladů práce klesá, vysoká je naopak korelace mezi spotřebitelskými cenami a cenami ropy a potravin. Tato korelace navíc v čase roste (výjimku představují pouze Francie a Itálie). Zároveň vidíme, že korelace mezi inflací na straně jedné a růstem HDP a měnovým kurzem na straně druhé je nízká. Mzdová inflace tak po 90. letech téměř zmizela, inflace pramení z cen komodit. Příčinou je hluboká proměna ve fungování trhu práce. Vyjednávací síla zaměstnanců totiž výrazně poklesla a vývoj mezd již není propojen s vývojem cen. Mzdy jsou navíc tlačeny dolů konkurencí z rozvíjejících se ekonomik.
(Zdroj: Natixis)