Ruský hodlá investovat 38 mld. USD do velkého východosibiřského ložiska zemního plynu a do potrubí, které by mělo surovinu z pole přivést do přístavu Vladivostok. Monopolní vývozce ruského plynu se tak snaží zmenšit závislost na odběratelích v Evropě a zvýšit exportní potenciál v Asii.
Utužení vztahů s rychle se rozvíjejícími ekonomikami východní a jihovýchodní Asie státem kontrolovanému Gazpromu nařídil ruský prezident Vladimir Putin. Výkonný ředitel plynárenského gigantu prezidentovi na setkání v Kremlu oznámil, že výstavba plynovodu o délce 3200 kilometrů bude stát 24,5 mld. USD, přičemž rozvoj ložiska Čajanda si vyžádá 13,7 mld. USD.
Koncesi na Čajandu získal bez aukce v roce 2008, přičemž se zahájením produkce se počítalo v roce 2016. Původní plány však překazila finanční a ekonomická krize. Ložisko se nachází v odlehlé republice Sacha (Jakutsko), kde zimní teploty pravidelně klesají 60 stupňů Celsia pod nulu. Odhadovanými zásobami 1,3 bilionů kubických metrů plynu se řadí ke strategickým aktivům ruského státu, k nimž nemají přístup zahraniční těžaři.
Spolu s japonskými partnery chce ve Vladivostoku vybudovat provoz na zkapalňování plynu a terminál na vývoz LNG. Kapacita provozu by se měla pohybovat mezi 10 a 20 mld. m3 plynu ročně; uvedení do provozu je plánováno na rok 2020. „V blízké budoucnosti budeme schopni vybudovat exportní kapacitu srovnatelnou s evropskými plynovody,“ prohlásil Miller o plánech společnosti na Dálném východě.
Gazpromu v poslední době klesá odbyt v krizí stižené Evropě. Export na nejdůležitější odbytiště by letos vzhledem k problémům v eurozóně měl zaostat za loňskými 150 mld. m3. čeká, že z exportu do evropských zemí utrží 61 mld. USD (1,2 bilionu Kč). U Ukrajiny, s níž vede Rusko neustálá jednání o ceně, letos kalkuluje s vývozem 40 mld. m3. Podíl na evropském trhu se loni Gazpromu zvýšil na 27 procent ze 24 procent v roce 2010.
Hlavním evropským zákazníkům navíc plynárenský gigant musel učinit ústupky při kalkulaci ceny v dlouhodobých kontraktech. O tržní podíl by mohl přijít také kvůli nově budovaným terminálům na zkapalněný plyn, přes které by do Evropy za tři roky mohla dorazit břidlicová produkce ze Spojených států. A problémy čekají i doma, kde je vytlačován soukromými producenty, hlavně společností Novatek. Ta svými někdy až o 10 % nižšími cenami boduje u velkých zákazníků z řad elektráren a chemiček. Gazpromu také hrozí, že přijde o monopol na vývoz plynu z Ruska a že na něj stát uvalí vyšší daně. Dosud totiž hlavní břemeno odvodů z těžby uhlovodíků nesly ropné společnosti.
Kritika se na adresu Gazpromu nese nejen z Evropy, kde čelí vyšetřování Evropské komise kvůli možnému zneužívání dominantního postavení, ale i od ruských politiků. Korupční praktiky ve svém kdysi velmi oblíbeném podniku nedávno kritizoval sám Vladimir Putin. „Stále častěji se k nám dostávají tvrzení o tom, jak se vyvíjí obchody společnosti a jak je zkorumpovaná. Pravděpodobně je,“ sdělil Putin strnulým účastníkům konference pořádané bankou VTB. Dodal, že kohokoli zapleteného do korupčních praktik musí policie „chytit a uvěznit“.
nedávno zadal vypracovat studii o rozšíření kapacity jediného ruského terminálu na zkapalňování zemního plynu na dálněvýchodním ostrově Sachalin. Rozhodnutí lze považovat za vítězství společnosti Royal Dutch , která s Gazpromem na ostrově plyn těží a která monopolního vývozce ruského plynu dlouho přesvědčovala, aby využil potenciál asijského trhu. Studie prozkoumá možnost zvýšení kapacity sachalinského provozu z 10 mil. tun LNG na 15 mil. tun LNG ročně.
Plynárenský gigant se snaží svá odbytiště diverzifikovat již delší dobu. Jednání o dlouhodobém kontraktu na export až 68 mld. m3 plynu ročně s Čínou se však táhnou bezvýsledně několik let. Možnost odebírání levného turkmenského plynu, který si Peking zajistil postavením středoasijského plynovodu v roce 2009, značně podkopává ruskou vyjednávací pozici. si za svoji surovinu chce účtovat evropské ceny, které jsou se zpožděním navázané na cenu ropy. Čína trvá na vzorci postaveném na ceně uhlí, což by znamenalo výraznou slevu oproti evropské exportní sazbě.
(Zdroje: Moscow Times, Kommersant, East Europan Gas Analysis)