Aktualizováno Věřitelé Řecka nakonec budou muset odpustit Aténám další část dluhu, což by však mělo být podmíněno nezbytnými strukturálními reformami, řekl šéf německé centrální banky. Komentář Jense Weidmanna, který je z titulu své funkce zároveň členem bankovní rady ECB, přicházejí jen pár dní před plánovaným zasedáním ministrů financí eurozóny, na němž by mělo dojít ke konečnému schválení vyplacení další tranše finanční pomoci Řecku ve výši přes 31 miliard eur. Setkání se má uskutečnit v úterý 20. listopadu.
Weidmann na setkání se zástupci korporátní sféry v Berlíně označil řecké finance za výjimku v rámci 17členné eurozóny vzhledem k úrovni dluhu země, která „není udržitelná“. Zopakoval nicméně, že zásadní je především schopnost řeckých politiků naplnit sliby a realizovat rozsáhlé reformy fiskální politiky. Z toho důvodu není vhodné odpustit Řecku další část dluhu nyní, což by jen snížilo tlak, jemuž jsou Atény vystaveny, a tedy proreformní motivaci. Tzv. haircut ale tak jako tak přijde na řadu později, aby Řecko získalo zpět přístup na kapitálové trhy, který ztratilo již před třemi lety. Samotný příslib haircutu podmíněný úspěšností reformních snah by mělo Řecko naopak motivovat, míní Wedmann.
Otázka řeckého dluhu se stala v posledních dnech jablkem sváru mezi mezinárodními věřiteli Řecka, což blokuje uvolnění další části záchranného úvěru pro insolventní zemi. "Otázku potřeby odpisu dluhu považuji za otevřenou. Lze si klást otázku, zda takové riskantní rozhodnutí zajistí náležitou motivaci, nebo zda by nemělo smysl stanovit odpis, který bude nakonec stejně nutný k obnovení přístupu na kapitálový trh, jako vyhlídku po uskutečnění reforem," dodal.
Poslední zpráva inspektorů "trojky" konstatovala, že Atény nebudou schopny splnit stanovený cíl snížit do roku 2020 státní dluh na zvládnutelnou úroveň 120 procent hrubého domácího produktu. Zatímco eurozóna navrhuje řešit to odložením tohoto cíle o dva roky, Mezinárodní měnový fond se postavil důrazně proti tomu a naznačuje, že země eurozóny by měly přispět ke snížení dluhu tím, že část z něj odepíšou. To ale odmítá Německo i další země eura.
Na počátku roku odepsali zhruba polovinu svých řeckých pohledávek soukromí investoři jako banky, fondy a pojišťovny. Řecký státní dluh to však vzhledem k nutnosti dalších mnohamiliardových záchranných úvěrů snížilo jen na krátkou dobu.
Weidman se dnes vyjádřil také k otázce společného bankovního dohledu v eurozóně. Jeho realizace by podle něj vystavila Evropskou centrální banku riziku ústupku z plnění primárního cíle, jímž je cenová stabilita. Uvedl dále, že zavedení společného dohledu nad evropskými bankami by nemělo být uspěcháno, na což již dříve apelovala i německá kancléřka Angela Merkelová. Bankovní unie se má stát základním kamenem užší ekonomické integrace v Evropě. Jednání o bankovní unii nicméně provází od začátku zásadní neshody.
Jednotný bankovní dohled v zemích eurozóny by měl podle plánu začít fungovat během příštího roku, což podmiňuje dohoda o právním rámci pro supervizi do konce letošního roku. Jde o jeden z hlavních bodů rodící se bankovní unie. Těmi dalšími jsou společný garanční systém vkladů a fond na řešení problémů bank. Dohledem bude pověřena ECB. Sledováním většiny finančních ústavů pověří národní regulátory. Bude mít ovšem možnost kdykoli zasáhnout, pokud to uzná za vhodné.
Některé důležité otázky ale zůstávají otevřeny. Jde například o to, jak přesně by se mohly zapojit i státy stojící mimo eurozónu, které by o to stály, avšak které nemají v ECB zastoupení. Hrozí navíc, že by Česko mohlo plán na vznik jednotného evropského bankovního dohledu zablokovat, což v říjnu potvrdil premiér Petr Nečas.
(Zdroj: AP, čtk, Reuters)