„České firmy by se mohly spojit s ruskými ropnými podniky ve snaze převzít kontrolu nad rafinačními aktivitami PKN Orlen v ČR,“ napsal v dnešním vydání polský deník Puls Biznesu. Za možné spojence v českém snažení o opětovné získání kontroly nad ropným byznysem deník s odvoláním na informace z českého tisku označil také společnosti jako ázerbájdžánský SOCAR nebo kazachstánský KazMunajGaz.
Česká republika v čele s ministrem průmyslu a obchodu Martinem Kubou podniká mediální útoky na polský rafinérský koncern PKN Orlen, píše polský deník v dnešním vydání. Zmiňuje například výrok ministra Kuby, který měl v rozhovoru pro týdeník Euro označit privatizaci skupiny (169 CZK, -1,17%) do rukou koncernu PKN Orlen za „nešťastnou“ s tím, že stát by se měl vrátit k podnikání v oblasti rafinace.
Státní provozovatel tuzemských ropovodů, firma Mero ČR, minulý týden oznámil, že kupuje část podílu koncernu (25,64 EUR, -0,31%) v Transalpinském ropovodu TAL. Tuzemské rafinérie budou moci dopravovat ropu ropovodem ze západu i nad rámec předem objednaného množství. Podle vyjádření Martina Kuby pro Lidové noviny jde však jen o začátek plánu na propojení státem vlastněných společností Mero a Čepro. Tímto způsobem by vznikl státní ropný holding, který od vlády prý dostane úkol koupit aspoň menšinový podíl v rafineriích. Lidové noviny minulý týden napsaly, že návrh je již téměř hotový a v nejbližších týdnech s ním ministr průmyslu seznámí ostatní ekonomické ministry.
Spojit společnosti Mero a Čepro v jeden velký koncern, získat pro stát podíl v některé z rafinerií a vrátit státu kontrolu nad využíváním jeho strategických nerostných surovin. To jsou podle vyjádření Martina Kuby v rozhovoru pro aktuální vydání týdeníku Euro některé klíčové úkoly, jež chce dotáhnout do konce jakožto ministr průmyslu a obchodu.
"Naší prioritou je zachování petrochemického průmyslu v Česku," uvedl minulý týden ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba. Ministr chce podle LN nově ke spolupráci přizvat dodavatele ropy. Ti by ve vznikajícím ropném koncernu mohli získat až třetinový podíl a byli by tím více motivováni k zajištění dlouhodobých dodávek ropy do Česka.
V úvahu podle LN připadají hlavně současní dodavatelé, tedy ruské ropné společnosti Lukoil, (8,97 USD, 0,00%) Něfť či Rosněfť, ázerbájdžánský SOCAR nebo kazachstánský KazMunajGaz. Stejně tak by mohl podíl získat jiný těžební podnik, například z arabského světa, který chce na český trh teprve proniknout. S dodavatelem ropy v zádech by se spojené Mero a Čepro mohlo začít ucházet o podíl v České rafinérské, zakončil minulý týden deník zprávu, z níž nejspíš vychází i dnešní článek Pulsu Biznesu.
Česká rafinérská provozuje dvě největší rafinerie ropy v České republice - v Kralupech nad Vltavou a Litvínově. Většinovým vlastníkem firmy je s více než jednapadesátiprocentním podílem petrochemická skupina . Italská skupina (17,88 EUR, 0,45%) drží přes 32 procent akcií, zbývajících více než 16 procent má britsko-nizozemský Royal Dutch . Majoritním vlastníkem skupiny je polský koncern PKN Orlen, který drží 63% podíl.
Polský deník v dnešním článku brání koncern PKN Orlen. Byl k účasti na privatizaci přizván českou vládou, vyhrál (v květnu 2005), za majetek zaplatil a v průběhu let investoval více než 1 miliardu eur do dalšího rozvoje společnosti, popisuje Puls Biznesu společnou historii PKN a . „Je těžké pochopit negativní prohlášení českých politiků proti nám, můžeme pouze říci, že jsme vždy otevřeni ke konstruktivnímu dialogu o ,“ cituje deník tiskového mluvčího PKN Orlen.
Názor KBC Securities:
Tyto spekulace nejsou pro trh novinkou a je pravděpodobné, že jeden z kupců si vybudoval nemalý minoritní podíl v , který by mohl přenechat třetí straně (podle některých spekulací by mohlo jít o J&T Banku, která drží 7,49 % akcií Unipetrolu). Vzhledem k průměrné ziskovosti průměrného vloženého kapitálu (ROACE) za posledních pět let na úrovni 1,5 %, představuje obrovskou zátěž pro kapitálovou návratnost celé skupiny PKN. Proto věříme, že by PKN ochotně prodalo přinejmenším rafinerské kapacity společnosti.
Maloobchodní trh s palivy je v České republice ziskový a pravděpodobně jím zůstane, především skončí-li cenová válka mezi řetězci a Tank ONO, čímž by došlo k uvolnění tlaku na marže. Nicméně, PKN bude pravděpodobně tlačena k oddělení divizí. Je zřejmé, že cena by musela být dobře stanovena tak, aby nadchla akcionáře.
PKN by měla v brzké době odhalit svou novou strategii, která by mohla být zdrojem informací o záměrech skupiny. Výkonný ředitel PKN Orlen Jacek Krawiec již před měsícem některé detaily této strategie nastínil, zároveň však řekl, že vyčlenění českých operací je mimo jednání. PKN místo toho vede spory se státem vlastněným provozovatelem ropovodů v Česku Mero o poplatky za přepravu ropy (v úvahu přichází odvolání u Evropské komise po zamítnutí stížnosti českým antimonopolním úřadem) a bojuje s černým trhem s pohonnými hmotami.
(Zdroj: LN, Euro, Securities, Puls Biznesu)