Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Ruští těžaři bojují o ropu v arktickém šelfu. Státní Rosněfť na něj nechce pustit soukromníky

Ruští těžaři bojují o ropu v arktickém šelfu. Státní Rosněfť na něj nechce pustit soukromníky

04.12.2012 16:24
Autor: Václav Trejbal, Patria Online

Ložiska v tradičních ruských ropných provinciích se vyčerpávají. Těžba v Tatarstánu, Baškortostánu a na západní Sibiři je na sestupu a v budoucnu bude s největší pravděpodobností dál klesat. Ruští těžaři se proto snaží prozkoumávat nové perspektivní oblasti a otvírat nová ložiska. Krom východní Sibiře a Dálného východu jsou to šelfové oblasti Černého a Kaspického moře a zejména ruské části nehostinné Arktidy, kde by se pod tlustou vrstvou ledu, mrazivě studenou vodou a tunami hornin mohly skrývat miliardy barelů černého zlata. Přístup k podmořským ložiskům však zatím má jen státní Rosněfť - a dobře si ho hlídá. Soukromí těžaři tak o místo na slunci v polárních oblastech musí tvrdě bojovat.

Rosněfť v říjnu vládu požádala o vydání povolení k průzkumným pracím na 14 šelfových blocích. Kabinet Dmitrije Medveděva však rozhodnutí odložil a přikázal státnímu těžaři vzít na sebe tvrdší závazky a navýšit objem investic do průzkumu. V Rosněfti se podřídili a podle nejnovější verze rozpočtu kapitálových investic hodlají se zahraničními partnery na průzkumné vrty v následujících pěti letech vynaložit 10 mld. USD.

Koncese na průzkum a těžbu ropy se v Rusku povětšinou získávají v aukcích, avšak v případě arktického šelfu se Rosněfti, která po pohlcení konkurenční TNK-BP zabere téměř polovinu ruské těžby, podařilo zajistit si významné privilegium: stát ji měl k blokům pustit bez konkurzů (stejnou protekci dostal i Gazprom). Zatím ale společnost získala jen dva bloky v Pečorském moři z celkových 14, o něž se ucházela.

Mezi další arktická lákadla patří například Severo-Vrangelevský blok v Čukotském moři, kde se zásoby odhadují na slušné 2,5 mld. tun ropy. O ložisko se zajímají i soukromý Lukoil (62,7 USD, -0,08%) a Zaruběžněfť, kterou kontroluje stát. Podle současného zákona nárok na přístup k ložisku nemají, ale v minulosti se několikrát aktivně pokoušely získat podíl na účasti v jeho rozvoji.

Lukoil poslal v říjnu na vládu dopis, podle něhož je připraven do průzkumu čtyř ložisek na šelfu investovat 2,7 mld. USD. Z toho na provedení 17 tisíc km2 seizmického 2D mapování, 3,4 tisíce km2 3D mapování a vyhloubení dvou pokusných vrtů na Severo-Vrangelevském bloku Lukoil navrhl vydat téměř 900 mil. USD. Zaruběžněfť ve vlastní žádosti navrhla provést zde kolem 4 tisíc km2 seizmiky a vyhloubit jeden vrt, dále projevila ochotu zkoumat další tři ložiska. I na ty má už ale políčeno Rosněfť.

Až donedávna se pozice státního molocha, jemuž šéfuje „ropný car“ Igor Sečin, blízký spolupracovník prezidenta Vladimira Putina, zdály být neotřesitelné. V listopadu se ale z vlády začala ozývat kritika investičních plánů Rosněfti kvůli údajnému podfinancování průzkumu arktického šelfu. Vicepremiér Arkadij Dvorkovič, který patří do liberálnějšího tábora kolem premiéra Medveděva, nedávno otevřeně srovnal návrhy Lukoilu a Rosněfti s tím, že první jmenované kabinet považuje za lepší.

Jelikož Rosněfť nemá k dispozici potřebnou technologii, uzavřela partnerství s americkým těžařem Exxon (87,8 USD, 0,22%) Mobil, norským Statoilem a italským koncernem ENI zaměřená právě na průzkum těžko přístupných podmořských ložisek v Karském, Čukotském či Laptěvově moři. Náklady na aktivity geologů a vrtných souprav mají v první fázi nést hlavně zahraniční těžaři.

Horký brambor polárních ložisek si teď mezi sebou za vydatného lobbování těžařů přehazují ministerstvo přírodních zdrojů, vláda a Kreml. Sečin nedávno prohlásil, že pokud Rosněfť o svá privilegia v Arktidě přijde, měli by její akcionáři od vlády dostat kompenzaci. O dalším osudu arktického šelfu by se mohlo rozhodnout na speciálním zasedání vlády 18. prosince.

(Zdroje: Kommersant, Eurasia Daily Monitor, RIA Novosti)


Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře
14.07.2025
5:58Dluhopisová hra americké vlády a nemoudré volání po nižších sazbách
13.07.2025
15:08Leipziger: Dolar zůstává klíčový pro mezinárodní finanční stabilitu
10:12Víkendář: Švýcarské řešení bankovních krizí a problému „příliš velké na to, aby padly“
12.07.2025
15:03Americký kryptomerkantilismus jako nástroj na posílení pozice dolaru ve světové ekonomice
10:20Víkendář: Přeceňované sjednocení Itálie a ta horší stránka finanční podpory regionům
6:52Investiční výhled pro 2H25 - Zvykáme si na chaos: Shrnutí
11.07.2025
17:43Poškozují rekordní odkupy finanční zdraví firem?
16:25Americké technologické firmy na vzestupu: Arista Networks dostává nový impuls  
16:14S&P 500 v bočním trendu, zlato na vzestupu  
16:14Trhy rostou, protože věří, že Trump ustoupí. Trump neustupuje, protože trhy rostou
15:13Němečtí internetoví prodejci módy Zalando a About You se spojili
14:42Technická analýza: Delta Airlines zahájila výsledkovou sezónu, akcie letí vzhůru  
14:03Norsko proti zbytku Evropy. Prodeje Tesly tam bují
13:34Německý parlament odklepl rozsáhlý balíček úlev za 46 miliard eur na podporu ekonomiky
13:09Perly týdne: Konec evropské výjimečnosti a technologické akcie, které nebudou nikdy drahé
11:29Investoři sází na nového Zaklínače. CD Projekt je mezi nejdražšími evropskými akciemi
10:46Další den, další cla – dnes je na řadě EU. Nervozita trhů je však zatím zanedbatelná  
10:30Komerční banka, a.s.: Regulatorní informace - Hlavní akcionáři KB k 30.6.2025 (2Q 2025)
10:08Červen na trzích pohledem Invesco: Amerika roste, Evropa klopýtá, Asie překvapuje
9:08Trump přitvrzuje: Kanada čelí 35% clu, další země čekají na verdikt

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Kalendář událostí
ČasUdálost
4:00Čína - Obchodní bilance, mld. USD
10:00CZ - Běžný účet, mld. Kč