Výnosy na amerických státních dluhopisech se od začátku roku vydaly příkře vzhůru, poháněny kombinací lepšího výhledu ekonomiky, klesajících obav z drastických rozpočtových škrtů a zvyšování daní a také signály o možném dřívějším konci extrémně expanzivní monetární politiky centrální banky. Zdá se, že období extrémně nízkých dluhopisových výnosů, které loni v červenci klesly na historická minima, je u konce.
Během velkého výprodeje v prvních lednových dnech se výnos na obligaci s desetiletou splatností vydal z 1,7 % až na 1,9 % a kolem této úrovně se drží dosud. Oproti loňskému létu, kdy trhy zachvátila další panika z dluhové krize v eurozóně, se pohybují o 0,5 % výš.
„Desetiletý výnos by se mohl výrazně posunout, podle mě až na 3 % během následujících 12-18 měsíců,“ myslí si Mike Crofton, výkonný ředitel Philadelphia Trust Company. Investoři prý přesouvají prostředky z dluhopisů do akcií.
Za posledních 5 let se výnosy amerických státních obligací svezly z úrovní kolem 4 % na méně než 2 % v uplynulých 8 měsících. Do náruče dluhopisových trhů investory vyhnalo mdlé oživení po finanční krizi, prudké výkyvy na akciových trzích a také rostoucí poptávka po bezpečných aktivech. Svým dílem k poklesu výnosů přispělo i kvantitativní uvolňování Fedu. A tak navzdory mnoha předpovědím o splasknutí „bubliny na dluhopisech“ v loňském roce výnosy pokračovaly v sestupné tendenci.
Obrat, který se nyní možná dostavil, zaměstnává řadu finančních analytiků. „Výnosy jsou něco, čemu věnuji více pozornosti, u desetiletých dluhopisů se blíží psychologické hranici 2 %,“ prohlásil David Rodriguez, stratég společnosti Daily FX. Vzhledem k politickému chaosu ve Washingtonu a k rozsahu amerického zadlužení podle něj reálně hrozí, že investoři ztratí s dluhopisy trpělivost.
Americký rozpočtový schodek v posledních čtyřech letech pokaždé převýšil bilion dolarů, přičemž celkový veřejný dluh se vyšplhal na 16 bilionů USD (přes 100 % HDP). V posledních čtyřiceti letech byl státní rozpočet v přebytku pouze za druhého funkčního období Billa Clintona ve druhé polovině 90. let.
Americká centrální banka se od prosince roku 2008 pokoušela stimulovat ekonomiku skrze tři kola nákupů dluhopisů v hodnotě přes 2,5 bilionu USD. Centrální bankéři se ale na své poslední schůzce v prosinci zvýšenou měrou rozešli v názoru na pokračování stávajících stimulačních opatření, přičemž rostoucí počet členů Fedu se domnívá, že program nákupu státních a hypotéčních dluhopisů by měl letos skončit. Trh s obligacemi by tím přišel o jednoho z největších zákazníků.
V budoucnu se tedy ministerstvo financí bude muset stále více spoléhat na ochotu domácích a zahraničních investorů nakupovat jeho cenné papíry. Zejména díky ochotě okolního světa nakupovat americké dluhopisy může Fed dál tisknout peníze a zároveň držet úrokové sazby nízko. Z kumulovaného amerického dluhu 16 bilionů USD drží cizí subjekty zhruba polovinu.
Mezi největší věřitele Spojených států se řadí Čína s dluhopisy za 1,16 bilionů USD. V těsném závěsu je Japonsko s 1,13 biliony USD. Velkou expozici na americký dluh mají také Tchaj-wan, Švýcarsko a Hongkong, které v loňském roce tuto část portfolia unisono významně zvětšovali. Irsko nyní drží americké státní obligace v hodnotě pouhých 93 mld. USD, což ale meziročně představuje 40% nárůst.
Před růstem nákladů obsluhy amerického dluhu nedávno varovala banka . „Návrat rizikových prémií k historickým průměrům kolem 6 % u nominálních sazeb (3 % inflace, a tedy 3 % reálná sazba) by pro portfolia s dluhopisy kolem 5 let splatnosti znamenal přibližnou ztrátu 25 % a víc,“ napsal akciový analytik Robert Boroujerdi ve zprávě pro investory.
Signálem změny dlouhodobého trendu by podle Kathy Lienová z BK Asset Management mohl být pokles indexu VIX, který měří volatilitu a stupeň nervozity na akciovém trhu. Pád VIXu o 40 % z minulého týdne a vzestup dluhopisových výnosů Lienová považuje za nejvýznamnější události posledních týdnů.
(Zdroje: CNBC, Bloomberg, CBO)