Povede kvantitativní uvolňování k roztočení inflace? Debatu mezi odpůrci extrémně expanzivní měnové politiky Fedu a jejími zastánci v poslední době obohatila názorová přestřelka mezi horlivým keynesiáncem Paulem Krugmanem a měnovým jestřábem Peterem Schiffem.
Laureát Nobelovy ceny za ekonomii si do Schiffa, výkonného ředitele společnosti Euro Pacific Capital, rýpnul v jednom z prosincových blogových zápisů na stránkách listu , když připomenul jeho tři roky staré interview na konzervativním kanále Fox News. „Pokud budeme nadále stimulovat, skončíme s hyperinflací a budeme jako Zimbabwe,“ prohlásil tehdy Schiff.
Krugman Schiffovi a dalším libertariánským kritikům Fedu, které souhrnně označil za „rakouské typy“ (narážka na rakouskou školu, která je dnes v ekonomii v opozici vůči dominantnímu proudu) připomněl, že jejich předpověď nevyšla. „Jelikož jsme ztrojnásobili měnovou bázi a s inflací to nic moc neudělalo, plyne z toho poučení, že jejich model je od základu na nic,“ napsal Krugman na svém blogu. Dodal ale, že inflace ještě pořád vzrůst může.
Americká centrální banka se od prosince roku 2008 pokoušela stimulovat ekonomiku skrze tři kola nákupů dluhopisů v hodnotě přes 2,5 bilionu USD. Za tu dobu Fed svoji bilanční sumu navýšil trojnásobně na 2,8 bilionu USD, což představuje 19 % amerického HDP. I když v prosinci rozhodl nakupovat 45 mld. USD dluhopisů měsíčně, centrální bankéři se na této poslední schůzce zvýšenou měrou rozešli v názoru na pokračování stávajících stimulačních opatření, přičemž rostoucí počet členů Fedu se domnívá, že program nákupu státních a hypotéčních dluhopisů by měl letos skončit.
Schiff v úvodním sloupku své stránky Euro Pacific vzal Krugmana za slovo a napsal, že index spotřebitelských cen (CPI), který se používá k měření inflace, možná nepodává úplný obrázek o skutečném stavu věcí: „Existuje řada náznaků, že CPI je v zásadě k ničemu, jelikož zoufale neodráží nárůst cen.“
Jako příklad uvedl vládní ukazatel pro ceny novin a časopisů, který podle amerického statistického úřadu mezi lety 1999 až 2002 vzrostl o 37,1 %. „Když ale srovnáte ceny 10 nejprodávanějších novin a časopisů v USA (WSJ, Washington Post, Time, Sports Illustrated, U.S. News & World Report, Newsweek, People, , USA Today, a Los Angeles Times) za stejné období, vyjde vám nárůst o 131,5 %, což 3krát převyšuje oficiální statistiku,“ napsal Schiff. Podobné nesrovnalosti lze prý najít v indexu zdravotního pojištění, který je také součástí CPI.
„Pokud by nepřesnosti v ostatních komponentech CPI byly stejné jako u těchto dvou indexů, skutečná inflace by dnes mohla být dvouciferná!“ napsal Schiff a dodal, že nepřesnosti zvyšuje fakt, že vzorec pro výpočet CPI se neustále mění.
Ta pravá inflace ale prý teprve přijde. Z rychlého nárůstu dolarových rezerv zahraničních centrálních bank je podle Schiffa patrné, že vytištěné peníze z QE končí v bankovních trezorech, nikoli v obchodech. Domácí ceny tlumí příliv zahraničního zboží a odliv dolarů. Investice zahraničních subjektů do amerických dluhopisů znamenají, že Spojené státy svou inflaci vyváží.
Mezi největší věřitele Spojených států se řadí Čína s dluhopisy za 1,16 bilionů USD. V těsném závěsu je Japonsko s 1,13 biliony USD. Velkou expozici na americký dluh mají také Tchaj-wan, Švýcarsko a Hongkong, které v loňském roce tuto část portfolia unisono významně zvětšovali. Irsko nyní drží americké státní obligace v hodnotě pouhých 93 mld. USD, což ale meziročně představuje 40% nárůst.
“Až se toky obrátí, ceny dluhopisů propadnou, výnosy vystřelí vzhůru a na americké pobřeží udeří přílivová vlna dolarů, která spotřebitele utopí v moři inflace,“ domnívá se Schiff.
(Zdroje: CNBC, NYT, Blloomberg)