Řecko stále není z nejhoršího venku a musí odolat vnitřním politickým tlakům na zpomalení ekonomických reforem. V letošním roce by se ale již ekonomika země mohla dočkat odrazu ode dna a návratu k růstu, uvedl řecký ministr financí Jannis Sturnaras v rozhovorech pro agenturu Reuters a německý deník Handelsblatt.
Partneři v Evropské unii začínají chválit snahy Řecka dostat se z nejhorší krize za několik desetiletí a některé ekonomické ukazatele vykazují známky rodícího se oživení. Roste tak tlak na vládu, aby ustoupila od úsporných opatření a reforem. "Co mě děsí, je velký tlak ze společnosti, médií a od parlamentních poslanců ze všech stran na zmírnění programu. Musíme odolat, je ještě brzy na vyhlášení vítězství," uvedl Sturnaras pro Reuters.
Podle Sturnarase jsou zde známky toho, že tři roky trvající krize v Řecku, která otřásla celou eurozónou, začíná ustupovat. Do řeckých bank se vracejí peníze, ceny dluhopisů rostou a primární rozpočet v letošním roce bude lepší, než odhaduje tzv. trojka zahraničních věřitelů.
Ještě optimističtější slova zazněla z úst řeckého ministra financí slova v rozhovoru pro německý deník Handelsblatt. „Očekávám, že se řecká ekonomika v roce 2013 vrátí k ekonomickému růstu,“ uvedl Stournaras. Dodal však, že tím nemyslí celoroční růstovou bilanci HDP, která podle něho letos nepřijde, ale odraz ekonomiky ode dna a možnost vykázání primárních přebytků po očištění o náklady na dluhovou službu.
Mezinárodní měnový fond dnes v noci schválil uvolnění dalších peněz z celkové pomoci 240 miliard eur a prohlásil, že Atény se pohybují správným směrem. Šéfka MMF Christine Lagardeová však vyzvala Řecko, aby udělalo více pro zvýšení produktivity a snížení cen.
Vážným problémem pro zemi je vysoká nezaměstnanost, která v říjnu činila 26,8 procenta. Sturnaras zdůraznil, že nezaměstnanost se začne snižovat až poté, co ekonomika začne růst, avšak pokles míry nezaměstnanosti obvykle výrazně zaostává za ekonomickým růstem. Ekonomika má letos již šestým rokem za sebou klesnout, a to o 4,5 procenta. První růst by však mohla vykázat již koncem letošního roku.
Řecku by se letos mělo podařit získat z privatizace plánovaných 2,6 miliardy eur. Mezi privatizovanými firmami by měl být distributor zemního plynu DEPA či herní firma OPAP. Zájem mají podle ministra hlavně investoři z Číny a Ruska. Podle dnešní zprávy řeckého fondu na správu státních aktiv se do tendru na privatizaci plynárenské společnost DEPA přihlásilo pět zájemců, včetně OSO (9,7 USD, 0,31%), a tendr tak postupuje do své konečné fáze. Brusel ale vládu v Aténách varoval, že prodej 65% balíku v DEPA do rukou ruského plynárenského gigantu by byl v rozporu s ustanoveními tzv. třetího energetického balíčku, jehož cílem je liberalizace trhu s energiemi.
Bankovní sektor již téměř dokončil svoji konsolidaci prostřednictvím vlny fúzí. Podle Sturnarase možná nebudou banky potřebovat všech 50 miliard eur, které byly dány stranou ze zahraniční pomoci na jejich rekapitalizaci.
(Zdroj: ČTK, Reuters, Handelsblatt, Bloomberg)