Břidlicová revoluce, díky níž se Spojené státy během několika let staly soběstačné v těžbě zemního plynu a nyní pomýšlejí na jeho export, proti sobě postavila dva giganty korporátní Ameriky: těžaře Mobil a chemické závody . První jmenovaný mocně lobbuje za povolení vývozu, jenž by mohl současné nízké ceny plynu vytlačit výš a přinést miliardy dolarů exportních příjmů. Druhý se ve Washingtonu snaží všemi možnými způsoby udělení exportních licencí zabránit, aby si pojistil láci důležité vstupní suroviny, která mu dává významnou konkurenční výhodu vůči chemičkám v Evropě a Asii.
Podle poslední prognózy amerického energetického informačního úřadu (EIA) měla domácí produkce zemního plynu loni dosáhnout 680 mld. m3, což je o 5 % víc než o rok dříve. Do roku 2040 se těžba plynu má zvýšit na 940 mld. m3. Podle dat ruského ministerstva energetiky klesla ruská těžba plynu loni o 2,2 % na 655 mld. m3. zaznamenal větší pokles – o 5,1 % na 482 mld. m3. Rusko přitom žebříčku těžařů plynu dlouho kralovalo.
Těžební boom zapříčinil prudký pokles cen. Podle údajů EIA se průměrná kotace v terminálu v Erathu v Louisianě, nejdůležitějším v zemi, loni svezla o 31 % níž na 2,77 USD za milion britských termálních jednotek. Plyn je nyní ve Spojených státech až třikrát lacinější než v Evropě, což se podepisuje na konkurenceschopnosti průmyslu, zejména chemického, který surovinu spotřebovává k výrobě tepla. Podle analýzy společnosti Sanford C. Bernstein americké koncerny a mají vůči svému německému rivalovi kvůli levnější vstupní surovině o 8 % vyšší zisky.
Američtí těžaři mají podány přihlášky ke stavbě nejméně 15 terminálů na zkapalnění plynu (LNG) o celkové kapacitě 26,5 mld. kubických stop denně, což je zhruba třetina současné americké těžby. Chtějí tak zužitkovat výsledky břidlicové revoluce, konkrétné nové techniky těžby plynu z dříve těžko dostupných horninových formací – hydraulického štěpení a horizontálního vrtání, a také chtějí podepřít ceny, které v posledních čtyřech letech kvůli dramatickému růstu nabídky klesly o 50 %.
Udělení povolení k výstavbě terminálů doporučila studie vypracované pro americké ministerstvo energetiky. Vývoz zemního plynu ze Spojených států by sice vedl k růstu domácích cen, avšak celkově by pro americkou ekonomiku byl přínosný, stojí ve zprávě konzultantské společnosti NERA Economic Consulting.
Zprávu ihned po zveřejnění kritizovala společnost , pro niž plyn představuje jeden z nejdůležitějších energetických vstupů. Chemický gigant varoval, že export plynu ve velkém poškodí americké výrobce, kteří levnou energii využívají jako konkurenční výhodu v souboji se zahraničními rivaly. , největší americký těžař zemního plynu, kontroval prohlášením, podle něhož export LNG vytvoří nová pracovní místa, podpoří navyšování produkce a sníží deficit obchodní bilance.
Zmiňované koncerny patří k nejaktivnějším lobbistům ve washingtonských kuloárech. Loni na hájení svých zájmů v Kongresu a v Bílém domě vydaly dohromady 23 mil. USD. Zpravidla bývají spojenci – oba například podpořily zákon o zlepšení obchodních vztahů s Ruskem. V otázce zemního plynu ale mezi nimi panuje nesmiřitelný konflikt, který se odehrává v nejrůznějších zájmových organizacích.
Obě společnosti jsou členy Americké obchodní komory a Amerického chemického výboru. Ještě donedávna to platilo o Národní asociaci průmyslníků, která spolu s dvěma předchozími tvoří tři největší obchodní sdružení ve Washingtonu. Jenže Dow své členství v průmyslnících ukončil minulý týden, poté, co se sdružení vyslovilo pro export zemního plynu.
Do souboje se dostávají další hráči, jejichž zisky, či ztráty jsou v sázce. Vlajkonošem protiexportního hnutí je organizace America´s Energy Advantage, jejímiž členy jsou chemičky Eastman Chemical a Huntsman Corp, hliníkárenský gigant a ocelárny . Spojence by mohli najít v šéfovi senátního výboru pro energetiku a přírodní zdroje demokratu Ronu Wydenovi. Ten je prý možným dopadem zdražování plynu na americké firmy a domácnosti „hluboce znepokojen“. Za exportéry zase často mluví American Petroleum Institute.
Podle analytiků bude muset Dow prokázat, že omezení vývozu plynu přispěje k vytvoření většího počtu pracovních míst než neomezený prodej suroviny do zahraničí. Vzhledem k penězům, které se už kolem amerických břidlic začaly točit a pozitivním efektům na další odvětví (železnice, ocelárny, výrobci zásobníků, stavaři plynovodů) to však budou mít chemici těžké.
(Zdroje: Bloomberg, EIA, Reuters)