Na adresu francouzské pracovní morálky se snesla drtivá kritika ze strany amerického výrobce pneumatik, který zvažoval nákup závodu v severní Francii. Výkonný ředitel společnosti Titan International Maurice Taylor se po neúspěšných jednáních s odbory obrátil v otevřeném dopise na francouzského ministra průmyslu, v němž na místní kultuře práce nenechává jednu nitku suchou.
Titan měl původně políčeno na ztrátový provoz společnosti Goodyear Tire & Rubber v Amiens, jenže personál, zastupovaný odborářskou organizací CGT, odmítl v zájmu zachování svých míst zůstat v práci déle. Titan následně nabídku stáhl.
Taylorův dopis, v němž odbory i vládu obviňuje z toho, že jen mluví a nic nedělají, by mohl ohrozit plány francouzského prezidenta Francoise Hollandea na reformu trhu práce, v jejímž rámci by zaměstnavatelé mohli v případě nutnosti zkrátit pracovní dobu a snížit mzdy. Navrhovaná podoba flexibilizace by pro řadu zahraničních investorů mohla být stále příliš těžkopádná.
Taylorova kritika, i když tvrdší než by řada manažerů připustila, přichází v době všeobecných obav o schopnost francouzského průmyslu obstát v konkurenci evropských sousedů. I když podle dat OECD za rok 2011 je produktivita práce ve Francii vyšší než v Německu a blíží se Spojeným státům, přísné pracovní zákonodárství prakticky znemožňuje propouštět lidi s dlouhodobými smlouvami. Zavírání továren může vést k prudkým reakcím politiků, o čemž se v posledních letech na vlastní kůži přesvědčili vlastníci francouzských automobilek či oceláren.
Vláda se pokouší o zefektivnění fungování pracovního trhu s pomocí série opatření, které mají zanedlouho projít parlamentem. Podle Taylora země riskuje úplnou ztrátu průmyslové základny. Jako varovné znamení výkonnému řediteli slouží příběh jeho neúspěšného pokusu o získání gumárny v Amiens.
„Francouzský zaměstnanec dostává vysoký plat, ale pracuje jen tři hodiny. Jednu hodinu pohltí přestávky a oběd, další tři zabere mluvení a na práci zbývají jen tři. Řekl jsem to odborářům do očí, načež mi odpověděli, že takhle se to ve Francii dělá!“ napsal Taylor ministrovi. Dopis vyvolal pobouření. Šéfové odborů po Hollandeovi požadují, aby si u cizinců vynutil respekt pro jejich zemi.
Problémy v Amiens začaly v roce 2007, kdy se změnil režim ve dvou sousedních produkčních závodech. Goodyear se rozhodl přizpůsobit a požádal personál gumárny o přechod na nepřetržitý třísměnný provoz, což pracovníci odmítli. Management poté představil plán na propuštění 400 lidí. Odbory v reakci společnost zažalovaly.
O dva roky později, když začal dramatický celosvětový pokles automobilového trhu, Goodyear plán restrukturalizace zrušil a začal jednat se společností Titan o prodeji části svých evropských gumáren. Management přišel s novým plánem, v jehož rámci by bylo propuštěno přes 800 lidí, ale soud ho zamítl.
Šéf Titanu Taylor několikrát gumárnu navštívil a nabídl dvouletou záruku ponechání zhruba poloviny pracovních míst. Setkal se však s chladnou reakcí odborů, které požadovaly jistotu práce na sedm let. Loni v září Titan z jednání odstoupil. Poté se do záležitosti vložil ministr průmyslu, který strávil měsíce přesvědčováním CGT o nutnosti přijmout nabídku Titanu. Na konci roku ministr ohlásil, že podmínky pro dosažení kompromisu se zlepšily, a pozval Titan zpět k jednacímu stolu. Taylor odpověděl, že by musel být „hlupák“, aby nabídku přijal.
Goodyear se mezitím rozhodl provoz v Amiens postupně uzavřít. Ačkoliv výstup byl snížen o 90 % na 2000 pneumatik denně, zákon vyžaduje, aby společnost dál platila a zaměstnávala celý personál. To znamená, že řada lidí pracuje jen pár hodin denně a dostává plnou mzdu. To Taylora zřejmě rozzuřilo.
„Titan je společnost, která má peníze a ví, jak vyrábět pneumatiky. Co mají ti šílení odboráři?“ ptá se v dopise, v němž nešetří ani americkou vládu. Ta prý není schopná bojovat s čínským gumárenským dumpingem. Taylor dále předpovídá, že francouzské gumárny (67,12 EUR, -2,37%), světová dvojka, do pěti let nebudou schopny vyrábět doma.
(Zdroje: WSJ, Reuters)