Aktualizováno Německá ekonomika klesla ve čtvrtém čtvrtletí proti předešlému čtvrtletí o 0,6 procenta, což je nejhlubší pokles od roku 2009. Hlavní příčinou bylo oslabení vývozu. První podmínku pádu do recese, která je definovaná jako dva kvartální poklesy HDP v řadě, v posledním kvartále loňského roku splnila také francouzská ekonomika, která proti předešlému kvartálu klesla o 0,3 procenta. Vývoj obou ekonomik byl slabší, než očekávali ekonomové.
Německý spolkový statistický úřad dnes kromě mezikvartálního poklesu o 0,6 procenta (konsensus byl -0,5 procenta), který přišel po růstu největší ekonomiky eurozóny o 0,2 procenta o kvartál dříve, představil i meziroční srovnání. Na meziročním a neočištěném základě německá ekonomika v období od října do prosince stále expandovala, ale růst zpomalil z 0,4 procenta na 0,1 procenta, zatímco analytici dle agentury Bloomberg v průměru očekávali zvolnění růstu pouze na 0,2 procenta.
"Rozhodujícím faktorem poklesu ekonomického výkonu na konci roku byl relativně slabý zahraniční obchod: v posledním kvartále roku 2012 vývoz zboží klesal výrazně více než dovoz," uvedli němečtí statistici.
Spolkový statistický úřad dnes potvrdil také lednové údaje, podle nichž tempo růstu německé ekonomiky za celý rok 2012 prudce zpomalilo na 0,7 procenta ze tří procent v roce 2011. V roce 2010 ekonomika vzrostla o 4,2 procenta, což byl nejvyšší růst od znovusjednocení země. Navzdory prudkému zpomalení růstu však Německo zůstalo loni nejrychleji rostoucí ekonomikou eurozóny. Německo trápí hlavně dluhová krize, která postihla i jeho přední vývozní trhy. Výrazný byl loni pokles poptávky po německém zboží ve Španělsku, Portugalsku či Řecku, který smazal růst vývozu do Spojených států a Číny.
Většina ekonomů očekává, že ekonomika po slabém výkonu na konci roku 2012 v prvních měsících tohoto roku opět oživí. Rok 2013 má však být dalším rokem slabého růstu.
„Propad v posledním kvartále loňského roku je především důsledkem vysoké míry nejistoty způsobené dluhovou krizí, proto ani horší než očekávaný výsledek není žádné drama,“ uklidňuje ekonomka Commerzbank Ulrike Rondorf. „V současnosti tato nejistota již mizí z myslí manažerů rychlejším tempem, než se dalo očekávat. První čtvrtletí letošního roku může proto přinést pozitivní překvapení,“ dodal. V případě, že by německá ekonomika v právě probíhajícím čtvrtletí vzrostla, vyhnula by se tak stigmatu recese, která potřebuje dvojí kvartální pokles v řadě.
Francii tíží pokles spotřeby
Horší obrázek dnes ukázala také francouzská ekonomika, která po 0,1% růstu ve 3Q v posledním kvartále loňského roku klesla o 0,3 procenta. Analytici přitom počítali s poklesem pouze o 0,2 procenta.
Stejně velký byl pokles hrubého domácího produktu Francie také v meziročním srovnání. Následoval po stagnaci HDP o kvartál a také byl horší než průměr očekávání 28 analytiků oslovených v průzkumu agentury Bloomberg, jejichž konsensus byl na úrovni 0,2% poklesu.
Spotřeba domácností, která je motorem (nejen) francouzské ekonomiky, stoupla v posledním čtvrtletí loňského roku o 0,2 procenta. Podnikatelské investice se propadly o 1,2 procenta a francouzský vývoz klesl o 0,6 procenta.
Ve třetím čtvrtletí ekonomika Francie stoupla o 0,1 procenta, statistický úřad však dnes revidoval směrem dolů údaje za první dvě čtvrtletí. HDP v nich namísto dosud odhadované nulové změny klesl shodně o 0,1 procenta, což znamená, že Francie byla v technické recesi už v prvním pololetí.
Pro letošní první čtvrtletí ekonomové v průměru odhadují, že HDP Francie ještě mírně oslabí, což by znamenalo, že ekonomika fakticky sklouzne do další recese, kterou definují dvě čtvrtletí poklesu po sobě. Francouzský premiér Jean-Marc Ayrault včera poprvé připustil, že kvůli slabé ekonomice vláda v letošním roce nesplní cíl rozpočtového deficitu snížit schodek na tři procenta HDP.
(Zdroj: Bloomberg, Reuters, INSEE, ČTK)