Navzdory rekordnímu růstu akciových trhů a známkám oživení ekonomiky se pracovníci a jejich zaměstnavatelé ve Spojených státech připravují na důchodovou krizi. Podle dostupných dat se zdá, že kombinace silných finančních a demografických trendů těžce dolehne na společnosti a jednotlivce, kteří se pokouší naspořit větší částky peněz na stáří.
Alarmující údaje přinesl výzkum nezávislého think tanku Employee Benefit Research Institute (EBRI), podle něhož 57 % oslovených pracovníků disponuje celkovými úsporami menšími než 25 tisíc USD (krom hodnoty jejich domu či bytu). V roce 2008, než udeřila finanční krize, takto nízké úspory vykazovalo 49 % respondentů. Z průzkumu také vyplynulo, že 28 % Američanů nevěří, že bude mít ke stáří dostatek prostředků na pohodlný odchod do důchodu. To je nevyšší úroveň za celých 23 let, kdy je výzkum prováděn.
Obavy z budoucího vývoje doléhají i na soukromý sektor, který zodpovídá za vyplácení důchodů bývalým zaměstnancům. Podle zprávy Společnosti pojistných matematiků by rostoucí délka dožití populace mohla v následujících letech k penzijním závazkům společností přidat až 97 mld. USD, což představuje téměř 5% nárůst.
Delší doba dožití v současných podmínkách znamená prodloužení období, během něhož je třeba vyplácet důchody, což zatíží penzijní fondy i spořicí účty.
Padesátiletý Scott Ghelfi se ženou vlastní tři menší obchody v Massachusetts. Před dvěma lety nemohli složit pravidelný příspěvek 24 tisíc USD na svůj důchodový účet, jelikož tak velkou částku z byznysu vyvést nemohli. Na kontě nyní mají méně než 200 tisíc USD, což považují za nedostatečné.
A nejsou sami. Za poslední tři roky se podíl lidí, kteří si aktivně spoří na důchod, zmenšil ze 75 % na 66 %. Pouze polovina z tisícovky pracujících a 250 důchodců oslovených v rámci průzkumu EBRI prohlásila, že by v případě nutnosti byla schopná v příštím měsíci uhradit neočekávaný výdaj ve výši 2000 USD (zhruba 40 tisíc Kč).
„Lidé si uvědomují, že se situace je kritická,“ tvrdí Alicia Munnell z Boston College. Upozorňuje také na pokračující trend rušení klasických penzí ze strany zaměstnavatelů. Pod pojmem „penze“ jsou ve Spojených státech chápány pravidelně vyplácené dávky, jejichž výše je garantovaná a nemění se po celý zbytek života (tedy penze v evropském, kontinentálním slova smyslu).
Takto koncipované důchody (tzv. defined benefit, tedy se stanovenou dávkou) se stávají čím dál řidším jevem. Podle amerického ministerstva práce se podíl lidí v soukromém sektoru s garantovanou penzí zmenšil z 28 % v roce 1979 na 3 % v roce 2011. Ve veřejném sektoru pokles tak drastický nebyl, ale ani státní instituce už defined benefit programy novým zaměstnancům nenabízí. Místo nich nastoupily plány se stanoveným příspěvkem (defined contribution), u nichž výše důchodu garantována není.
Společnost pojistných matematiků loni zveřejnila nejnovější prognózy vývoje úmrtnosti, aktualizované po deseti letech. Zaměstnavatelé by se jimi měli začít řídit letos. Podle statistik by Američan, který se letos dožije 65 let, měl v průměru žít dalších 20,5 roku, oproti 19,5 letům v předchozí projekci. U žen se očekávaná délka dalšího života v 65 letech zvýšila z 21,3 na 22,7 let. I když se může zdát, že jde o malý posun, ve světě demografie a důchodových účtů se jedná o podstatný skok směrem k vyšším závazkům.
Například gumárenská společnost Goodyear musela loni vykázaný schodek v penzijním fondu pro financování důchodů svých zaměstnanců zvýšit o 0,4 mld. USD na 3,5 mld. USD. Mluvčí gumáren krok zdůvodnil právě nárůstem délky dožití členů fondu. Penzijní závazky všech veřejně obchodovaných amerických společností se loni vyšplhaly na 1,93 bilionu USD. V roce 2008 činily 1,6 bilionu USD.
Ještě hůře než dlouhověkost na penzijní fondy působí současné prostředí nízkých úrokových sazeb. Kvůli způsobu kalkulace budoucích závazků je jejich současná hodnota tím vyšší, čím nižší jsou sazby. Ty mohou sice v budoucnu vzrůst, na spasení fondů by už ale mohlo být pozdě.
(Zdroje: WSJ, PCUSA, EBRI)