Společnost Urenco, největší dodavatel paliva pro jaderné elektrárny v Evropě a USA, hledá nové majitele. Stávající akcionáři, kterými jsou vlády Nizozemí (33 %) a Velké Británie (33 %) a německé utility (13,62 EUR, 1,26%) a (29,21 EUR, 1,64%), by za druhého největšího obohacovatele uranu na světě mohli dostat kolem 10 mld. EUR. Mezi nejvážnější akviziční kandidáty patří francouzská jaderná skupina Areva a kanadský těžař (20,78 USD, -1,66%).
Kvůli citlivé technologii a rozsáhlému know how, kterými Urenco disponuje, se Britové i Nizozemci prodeji donedávna bránili. Dluhová a ekonomická krize však vlády nutí omezovat výdaje a hledat dodatečné zdroje příjmů, včetně privatizace podílů ve strategicky významných společnostech.
Pro německé energetické šampiony je prodej jejich třetinového podílu, rozděleného mezi ně rovným dílem, odpovědí na odklon Berlína od jaderné energetiky a také na vysoké zadlužení. i potřebují získat volnou hotovost, aby mohly investovat na perspektivních rozvíjejících se trzích typu Turecka či Brazílie.
Podle několika zdrojů deníku Wall Street Journal akcionáři Urenca potenciální zájemce obeslali a požádali o předložení nezávazných nabídek. Neoficiální rozhovory o převzetí už prý probíhají, přičemž k uzavření obchodu by mohlo dojít letos. Bankéři obeznámení se situací tvrdí, že transakce by majitelům Urenca mohla vynést 8 až 12 mld. EUR, tedy 8- až 12násobek loňského EBITDA společnosti.
Mezi hlavní kandidáty na převzetí Urenca údajně patří francouzská jaderná skupina Areva, která si na transakci objednala poradenské služby banky (6,17 USD, -0,64%), a kanadský těžař a zpracovatel uranu , kterému s možnou akvizicí radí (147,15 USD, -0,47%). Zájem také projevil kanadský penzijní fond spolu s fondem soukromého kapitálu Apax Partners, dále fondy Carlyle Group, Kohlberg Kravis Roberts a Blackstone Group. Vytipovaní zájemci se k akvizičním plánům nechtějí vyjadřovat.
Podle informovaných zdrojů je proces prodeje ve velmi raném stádiu, přičemž vzhledem k rozsahu transakce zájemci pravděpodobně utvoří konsorcia, v nichž se fondy dají dohromady se společnostmi ze sektoru. Pro Arevu by byl nákup spíše defenzivním krokem, jelikož je jediným západním konstruktérem jaderných reaktorů, který zároveň obohacuje uran a vyrábí palivové tyče. Těžař by zase akvizicí mohl získat komplementární aktiva a realizovat zisky v rámci celého hodnotového řetězce – od těžby přes zpracování po výrobu paliva.
S tržním podílem 31 % je Urenco druhým ze čtyř největších světových výrobců jaderného paliva za ruským podnikem Tenex. Dalšími dvěma globálními hráči v oboru jsou Areva a americká společnost USEC. Urenco mělo v roce 2011 čistý zisk 359 mil. EUR (9,2 mld. Kč) s tržbami ve výši 1,3 mld. EUR.
Vzhledem k tomu, že Urenco vlastní nejmodernější technologie obohacování uranu, nelze předpokládat, že k transakci budou připuštěni zájemci z Blízkého východu, Ruska či Číny. Kupec navíc získá velmi detailní znalosti o designu a chodu jaderných elektráren.
Urenco bylo založeno v roce 1971 v rámci smlouvy z Almela mezi vládami Německa, Velké Británie a Nizozemí. Kontrakt reguluje výzkum a produkci v segmentu obohacování uranu s pomocí centrifug. Další dvě smlouvy společnosti umožnily proniknout na americký trh (1992) a navázat spolupráci s francouzskou Arevou (2005).
Nejcitlivější technologie v Urencu byly před deseti lety vyděleny do zvláštní společnosti ETC (Enrichment Technology Company), kolem níž byl vytvořen ochranný štít. Ani nový vlastník Urenca by tak automaticky nezískal přístup k nejvýznamnějším obchodním tajemstvím firmy. Kupec bude muset nejdříve podepsat smlouvu, která ochranu obohacovacího know how ošetřuje.
Proces prodeje komplikují rozdílné pozice jednotlivých akcionářů. Německo s Británií daly najevo ochotu prodat své podíly, a to i mimoevropským zájemcům. Nizozemci by rádi, aby firma zůstala v evropských rukách, přičemž svůj podíl si původně chtěli ponechat. Nový ministr financí Jeroen Dijsselbloem však minulý týden prohlásil, že prodej svého balíku zvažuje i Nizozemí.
Podle výkonného ředitele Urenca Helmuta Engelbrechta sice globální trh s jaderným palivem v nejbližší budoucnosti čeká mírný útlum kvůli zavírání reaktorů v Evropě a USA a nejistému vývoji v Japonsku, avšak díky budování nových elektráren v zemích jako Čína a Indie vypadá dlouhodobá perspektiva velmi slibně.
(Zdroje: WSJ, Reuters, WNA)