Aktualizováno Pokles ekonomiky eurozóny v prvním kvartále byl potvrzen. HDP se snížil o 0,2 procenta oproti předchozímu čtvrtletí, jak ukázala předběžná data. Recese trvající už šest kvartálů se tak o něco zmírnila. Meziroční změna HDP byla revidována mírně k horšímu na -1,1 z předběžných -1,0 procenta. Data nejsou důvodem k reakci finančních trhů.
Nově zveřejněné podrobnosti ukazují, že ekonomiku v prvním kvartále táhl dolů pokles investic a vývozu. Tvorba hrubého fixního kapitálu se snížila o 1,6 procenta, vývoz klesl o 0,8 procenta. Ještě výrazněji se snížil dovoz, o 1,1 procenta, což je ale z pohledu HDP znamená pozitivní příspěvek k růstu. Změny ostatních komponent byly malé a měly víceméně neutrální vliv. Spotřeba domácností stoupla o 0,1 procenta, zatímco spotřeba vlády stejnou měrou poklesla. Změna stavu zásob s ekonomikou nehýbala.
Už koncem května vyšla konečná čísla o HDP v Německu, kde zůstaly základní údaje za 1Q beze změny oproti těm předběžným. Ekonomika rostla o 0,1 procenta, tažena takřka výhradně spotřebou domácností, která se zvedala po poklesu z konce minulého roku. Investice do fixních aktiv klesly a pokračovaly tak v negativním trendu z minulého roku. Vliv zahraničního obchodu byl neutrální při významném poklesu objemu dovozu i vývozu.
Ve Francii HDP klesl o 0,2 procenta, když se zapojil negativní efekt poklesu investic a vývozu. Dovoz mírně rostl a i to znamená negativní příspěvek ke změně HDP. Spotřeba domácností mírně klesla. Naopak spotřeba vlády stoupla a držela tempo z předchozích čtvrtletí. Pokles ekonomiky brzdila také změna stavu zásob.
Z pohledu tvorby HDP se na poklesu eurozóny hodně podílí zpracovatelský průmysl, který klesl mezikvartálně o 0,3 procenta. V pokračujícím útlumu je stavebnictví, jehož pokles se však ve srovnání s předchozími kvartály zmírnil na 0,7 procenta. Ze služeb se výrazně zhoršila situace v sektoru informací a telekomunikací (pokles o 1,1 procenta), snižoval se také výkon ve veřejné správě nebo v obchodě a dopravě.
Nejvýraznější pokles ekonomiky registruje Kypr (mezikvartálně -1,3 procenta) a Estonsko (-1,0 procento). Mimo eurozónu by se mezi ně ještě vklínila Česká republika s 1,1 poklesem ekonomiky. Recesi v eurozóně ale udržují především velké země jako Itálie a Španělsko (obě -0,5 procenta) nebo zmíněná Francie. Pokles těchto zemí nedokáže kompenzovat jen mírně rostoucí Německo, které doplňují už pouze Belgie se Slovenskem.
Země EU mimo eurozónu naopak vesměs rostly, ČR je spíše výjimkou. Největší váhu má pochopitelně rostoucí britský HDP (+0,3 procenta). Díky tomu ekonomika celé EU v prvním čtvrtletí klesla jen o 0,1 procenta a meziročně o 0,7 procenta.