Aktualizováno Druhé letošní čtvrtletí přineslo snížení státního dluhu na 1,678 bilionu korun, oproti 1Q o 37,5 miliardy korun. Ve srovnání s koncem loňského roku se dluh zvýšil o 10,5 miliardy korun a v poměru k HDP pak podle odhadu ministerstva na 44,0 z 43,5 procenta. Na zvýšení poměru se podílí nejen absolutní nárůst dluhu, ale také pokračující pokles ekonomiky.
Průměrná splatnost se mírně prodloužila na 5,7 z 5,6 roku a v portfoliu narostly na váze střednědobé dluhopisy. Podíl krátkodobých instrumentů se naopak snižuje. To souvisí se zlepšením řízení likvidity díky Státní pokladně. Vyšší využití prostředků dostupných v rámci veřejných institucí snížilo potřebu dodatečných výpůjček a díky tomu stát spíše splácel instrumenty peněžního trhu, než je emitoval. Čistá emise byla -24,2 miliardy korun. Splaceny byly také původně desetileté dluhopisy ze 40. emise v objemu téměř 63 miliard.
MF ČR: Splatnostní profil státního dluhu (mld. Kč)
Vedle lepšího řízení likvidity je tu i faktor hospodaření státního rozpočtu, které se prozatím vyvíjí dobře a deficit je za první půlrok méně než poloviční oproti loňsku. To snižuje potřebu na financování. Stát navíc v předchozím období vytvořil rezervy, které v celém prvním pololetí snižoval. Řízení likvidity, využití rezerv i lepší vývoj rozpočtu jsou přechodné jevy, které umožnily krátkodobé snížení státního dluhu. Celkově však hospodaření státu zůstává deficitní a bude tomu tak i v příštích letech. To znamená, že státní dluh po přechodném poklesu svůj růst obnoví.