Složení mandátu je součástí výkonu poslaneckého oprávnění. Proto státní zástupci podle Nejvyššího soudu (NS) nemohli v kauze tří exposlanců ODS zakomponovat jejich rezignaci jako jeden ze znaků skutkové podstaty trestného činu. Vyplývá to z usnesení NS v případu Petra Tluchoře, které se v některých formulacích mírně odlišuje od dříve zveřejněného usnesení ohledně Marka Šnajdra, podstata však zůstává stejná. ČTK získala oba dokumenty z důvěryhodného zdroje.
Soud v Tluchořově případě znovu připomněl, že na projevy poslanců se vztahuje hmotně právní imunita, takzvaná indemnita, spojená s vyloučením trestní odpovědnosti. Projevem pak nejsou jen slovní výroky, ale také gesta, písemná podání, návrhy a jiné projevy vůle v souvislosti s výkonem mandátu, uvedl NS s odkazem na odbornou literaturu. Projevem je i nesouhlas s určitým zákonem - v kauze tří exposlanců to byl daňový balíček.
"Stejně tak lze označit za výkon jeho (Tluchořova) poslaneckého oprávnění i jeho další postoj, pokud se vzdal svého poslaneckého mandátu proto, aby umožnil pokračování vlády, která s přijetím uvedeného zákona spojila hlasování o důvěře," stojí v usnesení senátu s předsedou Petrem Šabatou. Dříve zveřejněné usnesení o Šnajdrově návrhu na vynětí z odpovědnosti orgánů činných v trestním řízení připravil týž senát, předsedou byl tehdy Vladimír Jurka.
Sněmovnu Nejvyšší soud vylíčil jako místo, kde se střetávají názory skupin reprezentujících různé části voličstva a kde se konflikty řeší uzavíráním dohod. "Zájmové střety jsou tak řešeny nikoli cestou striktního dodržování stranické linie, ale hledáním ad hoc kompromisů. Jelikož jsou zákonodárci jak reprezentanty lidu, tak i členy politických stran, musí při konečném rozhodování řešit, jaké zájmy budou reprezentovat," napsali soudci. Tluchoř prý nesouhlasil s daňovým balíčkem, ale přitom nechtěl položit vládu, proto rezignoval.
Podobně jako v případě Šnajdra, také v "Tluchořově usnesení" soud zdůrazňuje, že nepředjímá další postup policie a žalobců a že se nemůže vyjadřovat k dalším okolnostem případu. Vynětí z pravomoci se týká jen období, kdy ještě exposlanci zasedali ve Sněmovně.
Nejvyšší soud rozhodl o návrzích Šnajdra i Tluchoře už v úterý. Oba se pak dostali z vazby na svobodu, stejně jako Ivan Fuksa, třetí ze stíhaných exposlanců. Všichni čelí obvinění, že složili mandát výměnou za příslib "trafik". Podle vrchního státního zástupce Ivo Ištvana však může stíhání pokračovat, je prý třeba doložit, že se korupce v podobě funkcí dojednávala také mimo půdu Sněmovny.
Nejvyšší soud čelil za rozhodnutí kritice části odborné veřejnosti. Podle některých ústavních právníků zvolil příliš široký výklad imunity.