Odchod od jádra tvrdě doléhá na plány Berlína na tzv. Energiewende, v jejímž rámci se má z největší a nejprůmyslovější ekonomiky Evropy stát zelený ráj. Znečištění vzduchu v Německu se horší druhým rokem v řadě. Jedná se o první podobný jev od 80 let. minulého století.
Podle odhadů institutu DIW, který radí spolkové vládě, by po loňském 1,5% nárůstu měly emise skleníkových plynů vypouštěných do atmosféry vzrůst i letos. „Tento trend je znepokojující. Ochrana klimatu je hlavním cílem vlády a skleníkové emise by měly klesat, ne růst,“ komentuje čísla Claudia Kemfertová z DIW.
Jedním z největších přispěvatelů k zhoršování emisních statistik jsou německé energetiky, které musí výpadek jaderných kapacit nahrazovat špinavým uhlím. Plyn dovážený z Ruska či Norska je kvůli nízkým cenám silové elektřiny v elektroenergetice nekonkurenceschopný. RWE a E.ON v prvním kvartále letošního roku zvýšily dovoz antracitového uhlí o 25 % na 10 mil. metrických tun.
Zhoršení kvality ovzduší by mohlo poškodit image kancléřky Angely Merkelové, která se bude za několik týdnů na čele kandidátky potřetí snažit o vítězství ve všeobecných volbách. Merkelová pomáhala vyjednat Kjótský protokol o omezení skleníkových emisí z roku 1997, kdy v tehdejší vládě Helmuta Kohla působila jako ministryně pro životní prostředí. Kancléřka za cíl stanovila zvýšit do roku 2050 podíl elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů na víc než trojnásobek.
Opoziční strana Zelených protestuje proti stavbě nových uhelných elektráren a preferuje čistší zemní plyn. Tristní stav evropské energetiky, zapříčiněný mimo jiné špatnou regulací, podporou obnovitelných zdrojů a nízkou poptávkou ochablého průmyslu, ale výrobce elektřiny neúprosně tlačí k uhlí. Obavy z toho, že pokřivené tržní síly budou dlouhodobě favorizovat uhlí před plynem, vyjádřila v červnu i Merkelová.
Původcem německých problémů je nařízení z března 2011, podle něhož bylo v reakci na havárii v japonské Fukušimě vypnuto osm nejstarších německých reaktorů, které do té doby poskytovaly bezemisní zdroj levné energie. Všechny zbývající jaderné bloky mají být odstaveny do roku 2022.
K zaplnění výpadku jaderných kapacit chce vláda po energetikách v této dekádě vybudovat nové uhelné a plynové elektrárny o výkonu 10 GW. Dále má dojít k razantní expanzi větrných a solárních zdrojů. I když u těch Berlín po volbách pravděpodobně šlápne na brzdu.
Zatím se plánuje hlavně výstavba nových uhelných kapacit. Paroplynové zdroje, které jsou většinou v provozu ve špičce a vyrovnávají výkon v síti, si na sebe nejsou schopné vydělat. Zčásti proto, že do sítě proudí velké množství dotované solární a větrné energie, která má přednost.
Podle kalkulací agentury Bloomberg bude typický uhelný provoz v srpnu vydělávat 8,85 EUR za MW/h. V případě paroplynového zdroje se při započtení cen vstupů, elektřiny a emisních povolenek počítá se ztrátou 18,74 EUR za MW/h. Uhlí je na vzestupu zejména kvůli extrémní láci emisních povolenek. Zatímco v roce 2008 jejich průměrná cena činila 17,18 EUR za tunu CO2, letos je to 4,32 EUR.
Od roku 1990, který je v Kjótském protokolu brán jako základní úroveň pro porovnávání, Německo snížilo své emise skleníkových plynů o 25,2 %, čímž překonalo původní závazek. Další redukce bude obtížná. Jen letos má být spuštěno šest nových uhelných elektráren o celkovém výkonu 4,5 GW. Vyřazeny mají být uhelné zdroje o výkonu 600 MW.
(Zdroje: Bloomberg, ČTK, DIW)