Čínská vláda vyvolala minulý týden rozruch zprávou, že začíná s bezodkladnou analýzou dluhů na všech úrovních. Na trhu se tak objevily obavy z toho, že vláda ztratila kontrolu nad tím, kolik je v ekonomice dluhu emitovaného veřejným sektorem. Zatím není jasné, kdy budou oznámeny výsledky a samozřejmě panuje obvyklé podezření z toho, že výsledná čísla budou předmětem manipulace. Ekonomové přitom doposud obvykle předpokládali, že i když růst úvěrů nebezpečně převyšuje růst HDP, vše jistí zdravá finanční situace veřejného sektoru. Ten by tak byl v případě potřeby schopen zachránit bankovní sektor a zajistit jeho rekapitalizaci.
Určit, zda se na úvěrovém trhu vytvořila bublina, je přitom těžké i ve vyspělých ekonomikách, kde jsou k dispozici relativně kvalitní data. V Číně je pak celý proces ještě složitější. Podobné odhady, o které se nyní snaží její vláda, nedávno provedla BIS a MMF, detailní analýza pak přichází od ekonoma Kennetha Ho. Ten došel k závěru, že celkový objem úvěrů k HDP nyní v Číně dosahuje 219 % a během posledních 5 let došlo k jeho zvýšení o 56 procentních bodů. Pokud by byl tento odhad správný, znamenalo by to, že zadlužení Číny je mnohem výš než u jakékoliv jiné ekonomiky v podobné fázi ekonomického rozvoje. Neznamenalo by to sice, že krize je nevyhnutelná, BIS i MMF ale tvrdí, že její riziko není zanedbatelné. Ho odhaduje, že kdyby se čínská vláda rozhodla pro rychlé posílení systému, náklady by dosáhly asi 10 % HDP, pokud ale bude váhat, mohou se vyšplhat až na 21 % HDP. Zkušenosti z jiných zemí ukazují, že mohou dosáhnout ještě vyšších úrovní. Například během asijské krize se vyšplhaly až na 30 – 35 % HDP.
Byla by čínská vláda schopna takové náklady absorbovat bez toho, aby ohrozila svou finanční pozici? Podle oficiálních dat se její dluh nachází na úrovni pouhých 22 % HDP a fiskální deficity dosahují 2 % HDP. MMF ale přišel s „upravenými“ daty a výsledkem je odhad dluhu ve výši 46 % HDP a rozpočtových deficitů dosahujících 9 % HDP. Rozdíl je dán zejména investicemi do infrastruktury, které jsou financovány prostřednictvím finančních subjektů vlastněných místními vládami. Ho dokonce tvrdí, že právě tyto subjekty představují pro celý finanční systém největší riziko. Studie z Institute for New Economic Thinking pak tvrdí, že prováděný vládní audit možná ukáže, že situace je ještě horší, než uvádí MMF. Odhadované zadlužení spojené s místními vládami je podle ní příliš nízké a poměr veřejného dluhu k HDP ve skutečnosti dosahuje 79 % HDP. toto číslo odhaduje na 60 – 70 % HDP.
Mohl by tedy veřejný sektor absorbovat náklady spojené s obnovením zdraví finančního sektoru, které přesahují 20 % HDP? Podle některých odhadů by to zvedlo poměr dluhu k HDP na více než 100 %, což je zhruba stejná úroveň, jakou vidíme v USA či Evropě. Pokud by rozdíl mezi nominálním růstem a výší sazeb zůstal na současných úrovních, byla by to udržitelná situace. Nesmíme pak zapomínat na to, že rozvaha má i aktiva. Čína drží více než 3,5 bilionů dolarů rezerv a její čistá aktiva dosahují asi 30 % HDP. Na nápravu situace je stále ještě čas a výsledkem nemusí být to, že se rozvahami soukromého sektoru potopí i rozvaha sektoru veřejného. Na druhou stranu se situace horší rychle a změny musí přijít ihned.
/Zdroj: Blog Gavyna Daviese)