Ceny domů v Číně v srpnu rostly v 69 ze 70 velkých měst a tempem novu dravějším proti předchozím měsícům. Vyčkává se na jediné: kdy přijde mohutný zásah vlády. Tomu ale zatím stojí v cestě jednak klíčový sjezd vládnoucích komunistů v listopadu, vedle toho schopnost developerů získat peníze mimo banky a především touha Číňanů po soukromém vlastnictví, která je stále zásadní měrou nenaplněna.
Ceny nových domů v Pekingu v srpnu rostly 14,9% meziročním tempem proti 14,1 % v červenci. V Šanghaji nové domy meziročně zdražily o 15,4 %, v červenci to bylo 13,7 %. Celonárodní průměr meziročního růstu cen zrychlil na 8,3 % ze 7,5 % v červenci. Růst je osmý měsíční v řadě a stále dravější. Čínské autority v průběhu roku již několikrát nasadily opatření na ochlazení realitního trhu ve snaze ceny realit srazit. Marně.
Na první a klíčový faktor vývoje upozorňuje analytik sektoru realit v Mizuho Alan Jin. „Za růstem cen stojí jednoduché: nabídka nestíhá poptávku. Není dost kvalitního bydlení, po kterém ale lidé prahnou a tak se za něj platí,“ shrnul. Podle něj stále více obyvatel z venkovských oblastí touží po budování budoucnosti ve městech, ale vývoj realitního trhu tomu neodpovídá. „Od roku 1998 do konce toho minulého bylo dokončeno zhruba šest milionů jednotek, což ale odpovídá pouze 26 procentům domácností ve městech. To znamená, že uspokojení soukromého vlastnictví bydlení je stále velmi nízké,“ říká Jin. „Na investiční poptávku po nemovitostech jsou již nyní uplatňovány velmi silné restrikce. Vývoj cen navzdory tomu je pouze dokladem velmi silné poptávky,“ souhlasí James MacDonald ze Savills Research. Lidé prostě po vlastnictví nemovitosti ve městě touží.
Stratég Nomury Zhiwei Zhang říká, že poslední čísla znamenají cestu k politickému zásahu, který ale nepřijde hned. Upozornil, že vláda má jednak obtížný prostor před sjezdem komunistické strany a jednak je svázána vytčeným cílem růstu čínské ekonomiky o 7,5 % pro rok 2014. „Očekávám sadu opatření na ochlazení realitního trhu po sjezdu strany v listopadu, sražení cíle růstu čínské ekonomiky pro rok 2014 na 7 % v letošním prosinci a skutečný růst příští rok o 6,9 %,“ shrnul své odhady Zhang.
Thomas Lam, hlavní ekonom OSK-DMG, ale také upozorňuje, že prostor k růstu realitního trhu dávají jiné hospodářské politiky v zemi, například týkající se vývoje čínského jüanu. „Bránění měně ve zpevňování vytváří likviditu. Čím více likvidity, tím víc prostoru k růstu cen realit. V sektoru nejde jen o aspekt vlastnictví, ale také o inflační riziko,“ uvedl. Lam očekává, že vláda přijde s pokusem v podobě daně z pohybu kapitálu (transakční v realitách) a omezením dostupnosti hypoték.
Ekonomové a analytici upozorňují, že restrikce přístupu ke kapitálu příliš nefungují na straně developerů. Těm je ztížen přístup k bankovnímu financování, kapitál si ale dokáží sehnat jinde. Příkladem je developer Zhang Fuguo. Banky mu odmítly úvěrem profinancovat stavbu dvou výškových budov v centru Zhengzhou. Tak se místo banky obrátil do nebankovního sektoru a 50 milionů jüanů (cca 8,2 mil. USD) na 20% úrok získal od výrobce v oblasti vodárenství a plynárenství. „Bylo to jako dodávka uhlí v mrazu,“ přirovnal. To je ale jen střípek mnohem většího problému pro snahu vlády realitní sektor řídit a ten se jen od počátku letošního roku odhaduje na bezmála 300 miliard jüanů. Řeč je o šedém bankovnictví, kdy developerovi půjčku poskytne soukromá firma, které ale úvěr oficiálně za jiných podmínek a účelu poskytne banka. „S růstem regulace a návazným růstem této kreativity roste riziko,“ shrnuje lakonicky Louis Kuijs, hlavní ekonom v Hong Kongu. Celkové šedé bankovnictví v Číně se odhaduje na 36 bilionu jüanů, což je bezmála 70 % hrubého domácího produktu země. odhaduje, že v srpnu se šedé úvěry podílely na všech nových 41 procenty.
(Zdroj: CNBC, Reuters, Bloomberg, , , , Mizuho, Xinhua)